ČR: Nejdek - v srdci Krušných hor

Město Nejdek (něm. Neudek) je město, ležící na západě České republiky, v Karlovarském kraji, na hranici s Německem. Nejdek obývá přibližně 8500 obyvatel. Obec se nachází uprostřed masivu Krušných hor, v údolí řeky Rolavy, v nadmořské výšce 550-650 metrů. Blízko města se rozkládá vodní nádrž Lesík, která je využívána pro rekreační účely.

Historie

Podobně jako ostatní města v regionu, také Nejdek vznikl v důsledku objevení nalezišť cínu a začátku jeho dolování. Město bylo založeno kolem roku 1250 jako hornická osada, ovšem nejstarší písemná zmínka je datována téměř o sto let později. Největší rozmach dolování město zažilo v období panování loketského hraběcího rodu Šliků, kterým v období 1446-1602 nejdecké panství patřilo. Za Šliků se začala těžit i železná ruda, což vedlo v Nejdku a okolí ke stavbě hutí a hamrů. V pozdějším období, kdy Nejdecku vládli Collonové z Felsu, došlo k násilné rekatolizaci Nejdecka, v důsledku čehož mnoho rodin odešlo do exilu do Německa, což se projevilo i na úpadku dolování.  Proto se na Nejdecku začala rozvíjet různá řemesla a domácí výroba, z nichž největší význam mělo paličkování krajek. Rozvoj v té době zaznamenal také průmysl:  v roce 1813 byly založeny železárny (roku 1836 byly modernizovány – válcování plechů), v roce 1843 vznikla přádelna česané příze, roku 1881 byla postavena železnice z Chodova do Nejdku a v roce 1899 dokončena železniční trať z Karlových Varů do Potůčku a Johanngeorgenstadtu v Německu, jež měla pro Nejdecko a západní Krušnohoří zásadní význam. V důsledku nového spojení s Německem došlo také k oživení turistického ruchu a za tímto účelem byly postavené vyhlídkové věže a restaurace na Klínovci (1884), Plešivci (1895) a na Tisovském vrchu - Pajndlu nad Nejdkem (1897).

Po druhé světové válce, v letech 1945-1946, na základě Benešových dekretů a Postupimské dohody byl německým obyvatelům zkonfiskován majetek a následně byli nuceně odsunuti do Německa. Po jejich odsunu se do opuštěných domů začali stěhovat obyvatelé české národnosti, ale zájem o život v horských oblastech byl malý, opuštěné domy chátraly, a proto v padesátých letech došlo k jejich hromadné demolici. 

Po sametové revoluci v roce 1989 začalo nové období rozvoje regionu, které přineslo svobodné podnikání a rozvoj cestovního ruchu. Došlo k opravě kostelů, kaplí, hřbitovů a jiných kulturních památek.

K významným rodákům Nejdku patří například: Dr. Heinz Kurt Henisch - britský fyzik, profesor fyziky a historie fotografie v USA, št. kpt. Otakar Korec - letec, hrdina 2. světové války, Vladimír Ráž- divadelní a filmový herec, Ignác Sichelbarth  - misionář, kněz (člen jezuitského řádu), hlavní dvorní malíř a mandarín na císařském dvoře v Pekingu.

Nejdecké pamětihodnosti

K nejvýznamnějším historickým památkám Nejdecka patří Hradní románsko-gotická věž, která je zbytkem původního nejdeckého hradu, který byl postaven kolem roku 1250 Konrádem Plikem z Plikenštejna, aby sloužil k ochraně zemské stezky a k uložení cenností a vydolovaného cínu. Ve věži, kterou se vcházelo do hradu, je několik střílen a úzkých okének (jedno se sedlovým gotickým ostěním). V 19. století byla věž snížena, opatřena ochozem, jehlancovou střechou a upravena na zvonici. V současnosti se zde nachází vzácný renesanční zvon pražského výrobce zvonů Brickiho z Cymperka z roku 1579.

Na Tisovském vrchu Krušných hor Pajndlu (977 m) se do výše tyčí kamenná rozhledna, postavená v roce 1897 spolkem Nejdecká krušnohorská jednota.Výška rozhledny je 18 metrů a na její vyhlídkové molo s třímetrovým proskleným přístřeškem a třímetrovým bleskosvodem vede 114 žulových schodů. Z vyhlídkového mola se nabízí překrásný výhled na Klínovec, Slavkovský les, Doupovské hory, pří dobré viditelnosti lze spatřit také šumavské vrchy. Celoročně otevřená rozhledna je volně přístupná.

Nejdecký zámek byl původně postaven hrabětem Heřmanem Černínem v polovině 17. století, ale roku 1857 v důsledku velkého požáru skoro celý shořel a jeho tehdejší majitel Jindřich Kleist postavil nový zámek v pseudobarokní podobě s pseudorenesančními a pseudogotickými prvky.  

Další zajímavou historickou památkou je barokní kostel sv. Martina. Původně to byl malý gotický kostel z roku 1354, který se během několika století rozšiřoval a měnil svoji architektonickou podobu. V jeho interiéru se dochovala větší část barokního vybavení, rokokové varhany, bohatě zdobené vyřezávané oltáře Panny Marie Bolestné a svatého Jana Nepomuckého. K vidění je také renesanční náhrobní kámen s vyobrazením hraběte Kryštofa Šlika.

V lese u Křížového vrchu se vine nejdecká křížová cesta, která je v regionu nejvýše položenou a zároveň nejdelší. Jednotlivá zastavení křížové cesty tu byla vybudována v letech 1851 – 1858. Roku 2008 slavila cesta své 150leté výročí, ku jehož příležitosti byla cesta zrekonstruována a vysvěcena biskupem Františkem Radkovským.

Na vrcholu Plešivec stojí stejnojmenný horský hotel z roku 1895 s vyhlídkovou věží, ze které se otevírá překrásný pohled do okolní krajiny krušnohorského údolí.

Zajímavá je také naučná stezka Horní Blatná - Vlčí Jámy, která vede po pozůstatcích dolování cínu. Jednou ze sedmi zástávek je Ledová jáma, kde je možné během horkého léta vidět led a sníh. Součástí naučné stezky je také Zitina rozhledna, kterou lze nalézt na nedalekém Blatenském vrchu.

Devět kilometrů na sever od Nejdku u hranic s Německem leží Jelení. Na počátku 20. století zde bylo 165 domů, v současnosti jsou pouze čtyři. Na místě zničeného kostela svatého Antonína Paduánského byl postaven památník.  Na cestě mezi Jelení a bývalou obci Rolavou v lesích leží zbytky třídírny rudy a zajateckého tábora.

Text: Maxim Kucer

Foto: Wikimedia Commons, SehLax, Prazak, Ondrej.konicek,foto 1, foto 2, foto3, foto 4, foto 5