Karlovy Vary aneb jak se Češi zaprodali Rusku - VIDEO

Rtuť teploměru se o jednom únorovém víkendu zastavila na nule. A i přestože takový den patří v zimě spíš k těm teplejším, krátce před polednem nás líně vítá poloprázdné město – Karlovy Vary. Chlouba svého zakladatele Karla IV., se na svém okraji výrazně neliší od jiných krajských měst – je moderní a průmyslové. Kruhové objezdy, standardní nádraží, široké ulice a vysoké činžovní domy, nic, čemu bychom se museli obdivovat.

Světoznámé značky ze světoznámých lázní

Karlovy Vary, zasazené do kopcovité krajiny, která dodává městu patřičnou atmosféru, ukrývají své poklady uvnitř, v lázeňské zóně. To je totiž to místo, které dalo Karlovým Varům světový věhlas. Právě kvůli němu se sem sjíždí lidé z celého světa a nechybí tu ani tenhle únorový den. Sběratelé a milovníci skla chtějí na vlastní oči poznat kousek země na západě Čech, odkud pochází slavná sklářská značka Moser. Ti, co neodolají opojné chuti a vůni bylin světově známé Becherovky, chtějí zase poznat Karlovy Vary z jiných, avšak celkem jasných důvodů. Známé karlovarské oplatky jsou pak jen příjemným zpestřením všeho kvalitního, co toto lázeňské město nabízí.

Na druhé straně pak stojí ti, kteří do Karlových Varů musejí - paradoxně proto, že si zamilovali chuť Becherovky nebo nějakého jiného likéru a teď si musí léčit zkažená játra, ledviny nebo žaludek. Bydlí v lázeňských domech a popíjí léčivou horkou vodu z místních pramenů. Po večerech se pak nechávají masírovat a přitom si léčí svůj poničený organismus. Mezi námi, komu by se ale nelíbila takováhle forma nátlaku?

Středem města proudí řeka Teplá, která přidává na kráse architektonicky snad nikdy „neokoukatelným“ Karlovým Varům. Dobří pozorovatelé můžou při jejím dně spatřit ryby. Člověk, který má zrak v pořádku a přesto by si ale nevšiml vybetonovaného říčního dna, snad neexistuje. Důvod, proč karlovarští zazdili i kus podvodní vegetace je prostý. Minerální voda si tam tudy totiž našla únikovou cestu a lázeňským pramenům tak chyběla potřebná průtočnost, která by byla hodna tak významného města.

Ideál ruského turisty

Všechno zní jako idylka – město založené Karlem IV., lázeňské prameny, krásné sklo a porcelán, bylinné likéry a křupavé oplatky. Tenhle symbol češství má ale jeden háček. Hned u značky zákaz vjezdu, před vstupem do lázeňské zóny, stojí kovová cedule popsaná azbukou. Rusové tu prodávají kosmetiku, karlovarské oplatky, zájezdy, ale také luxusní nemovitosti. Jedno z měst, kterým by Češi mohli ve světě prezentovat svou národní hrdost, mluví bohužel rusky.

Beranic typických pro ruskou federaci se na karlovarské kolonádě hemží nepočítaně. Rusky psaným nápisům chybí většinou česká mutace a tak si Češi právem připadají tak trochu jak v době, kdy nám vládl „rudý bratr“. Podobné vzpomínky se vkrádají do hlavy také v blízkosti hotelu Thermal, který ve svém velkolepém sklo – betonovém designu nezapře ideu komunismu. Po znárodnění v roce 1948 až do sametového převratu, o 41 let později, byli nejčastější lázeňskou klientelou právě Sověti. Teprve pak se pomalu do lázní začali vracet také hosté ze západu. Pro Čechy, kteří si ale váží své národní identity, jsou Karlovy Vary počmárané azbukou jakýmsi bolavým šrámem.

Karlovy Vary kulturní a drahé

Město každoročně ožívá Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary. Křišťálové glóby si tu v minulosti převzalo mnoho slavných osobností filmového plátna. Milovníci filmů, kteří se do Varů v tomto čase vypravili, aby je na vlastní oči viděli, zaplatili za přítomnost hvězd vysokou cenu. Ceny hotelů se totiž v tomto čase šplhají „nechutně“ vysoko.

V lázeňské sezóně to ale není jen známý „fesťák“, který plní Karlovy Vary k prasknutí. Na kolonádách zní vážná, folková i moderní hudba, na dostihovém závodišti se travnatá dráha otřásá pod koňskými kopyty, golfové hřiště ožívá mnoha turnaji. Za všechno se ale platí, a v Karlových Varech, o to víc.

Text/foto/video: Klára Svobodová