Plzeňský kraj - Česká republika

Na mapě ho najdeme na jihozápadě České republiky. V kraji schází města střední velikosti a přirozeným centrem všeho soustředění v regionu je město Plzeň, které je ve světě proslavené výrobou plzeňského piva.

Nádherná oblast Českého lesa je zajímavá v mnoha ohledech. Nejenže je v tomto koutě našeho státu zatím nejčistší vzduch, ale krajina je tu člověkem téměř nedotčena, a proto zde můžete vidět i některé chráněné druhy živočichů – například bobra.

Dospělý bobr váží až 30 kg a pro svůj domov si vybírá oblasti s mírně tekoucí vodou. Hráze staví a spravuje převážně v noci. Jeho stavebním materiálem je dřevo dubu a jasanu, pro který si chodí i 50 m od břehu. Bobr je schopen překousat kmen stromu, který má v průměru 70 cm. Tento vodní hlodavec se živí především lýkem a větvičkami z vrby a topolu.

Foto: Štěpánka Svobodová

Zasněžená lesní příroda, mrazivý vzduch, vysoustružená stopa, padající vločky a všude kolem ticho… prostě šumavská idylka. K oblíbeným místům turistů a fotografů patří Povydří – údolí skalních útvarů, zasněžených smrčin a klikatící se Vydry.  Do rozsáhlého území NP Šumavy patří mnoho rezervací a chráněných krajinných oblastí, z nichž nejznámější je Boubínský prales.

Text a foto: Monika Babická

Šumava drží krok s dobou. Svůj region představuje v podobě nových průvodců, publikací a map s informacemi o historii, památkách, zvycích, řemeslech, přírodě a její ochraně, turistických a sportovních aktivitách. Projekt Bílá stopa Šumavy podporuje lyžařskou turistiku a je zárukou vysokého standardu údržby stop v kraji. Podání ekologické výchovy, moderní vybavení informačních center, někde i interaktivní, zaujme i předškoláky. „Zelená střecha Evropy“, jak se této krajině říká, přitahuje stále více lidí.

Text a foto: Monika Babická

Součástí Kvildy je bývalá osada Bučina, dnes místo spojované se „železnou oponou“, kde býval hraniční přechod do sousedního Německa. Okolní lesy leží v I. zóně NP Šumava, kde zásah lidské ruky do přírody je zakázán a lesy jsou postupně napadány a sžírány kůrovcem. Pohled na zničené seschlé pláně vám připomínají spíše záběry z hororu. Srdce vám pookřeje v Sušici u místního mechanického betlému nebo při pohledu z Klostermannovy rozhledny, která nese jméno po známém šumavském spisovateli.

Text a foto: Monika Babická

Ze šumavské Kvildy k pramenům Vltavy, z Čeňkovy pily k soutoku Vydry a Křemelné, nebo cesta na Jezerní slatě, to jsou místa, která nezevšední. Z výšky se na zelenou přírodu můžete podívat třeba z rozhledny Svatobor, která je mimochodem otevřena celoročně a v turistické chatě vám dají nejen najíst, ale za nepříznivého počasí zde můžete i přespat. 

Text a foto: Monika Babická

V dochovaných prostorách bývalého pivovaru kláštera Plasy vznikla expozice stavitelství, která vás provede od základů až po střechu staveb ve svém historickém vývoji. Epozice je členěna do jednotlivých sekcí, stejně tak, jak vzniká stavba. Seznámí vás se stavebními materiály, jejich zpracováním a využitím od dob našich předků po současnost.

Text a foto: Monika Babická

Mariánská Týnice – bývalé poutní místo cisterciáckého kláštera v nedalekých Plasích, s nímž má společnou historii, je spojováno se zázraky. Rozsáhlá stavba probošství spolu s kostelem Zvěstování Panny Marie od architekta Santiniho vznikla na místě středověkého poutního kostelíka. Muzeum a galerie severního Plzeňska vás seznámí s historií tohoto regionu a provede expozicí Baroko a jeho svět, představující ucelený pohled na tvorbu architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela.

Text a foto: Monika Babická