ČR, Houska: špunt nad pekelnou branou - VIDEO

Prostorné zaplněné parkoviště na louce pod hradem Houska dává tušit, že i když nejde zrovna o turisticky nejoblíbenější místo, stojí za vidění. Od parkoviště je to k hradu několik set metrů, pochopitelně do kopce. Ale cesta je to kouzelná. Vine se kolem roubených domků, které jsou typickou ukázkou architektury Českolipska, dřevěné zvoničky nebo podivného skalního obydlí.

Ukrytý do kokořínských lesů

Hrad Houska ale z dálky vidět není. Dokonce taky z blízka, při vší úctě k němu coby historické památce, vypadá spíš jako větší rodinný dům – kupodivu dobře zašitý do vlhkých kokořínských lesů, naprosto stranou od jakékoli bývalé důležité spojnice – jedna ze zvláštností hradu Houska.

Tím ale výčet záhad kolem hradu ze 13. století, založeného králem Přemyslem Otakarem II., nekončí. Neměl chránit žádnou důležitou obchodní stezku, nesloužil coby obranná pevnost, prostě nic typického co „obyčejný“ hrad dělá hradem. Hrad Houska je prostě výjimečný, třeba i tím, že v době svého založení jeho obyvatelé neměli přístup k pitné vodě.

Peklo nebo doživotí?

Možná proto, že v pekle pitná voda není třeba. Ale proč právě v pekle? Protože o hradu Houska se mimo jiné hovoří také jako o bráně do pekel. Hrad Houska se podle legendy stavěl proto, aby svým objemem „zašpuntoval“ díru ve skále, která do pekla vedla. Skalní průrvu, kudy zlé mocnosti prý proudily na svět také, lidé zalepili hradní kaplí. 

Ještě před kaplí stával na témže místě žalář, kde si vězněný odbýval doživotní trest. Aby naši předci pekelnou bránu prozkoumali, dali mu na výběr – buď doživotní žalář, nebo peklo. Vybral si experiment a vydal se do pekel, ale na půli cesty to otočil. O svém výletě pak vyprávěl, že kdyby si vybral peklo, byl by dopadl mnohem hůř. 

Také mnozí současníci si hrad Housku spojují s něčím záhadným. Kupříkladu jedna mladá paní viděla znamení v tom, že pokaždé, když se na hrad vydala, bylo z nějakého důvodu zavřeno. „Prostě bych tam asi neměla chodit, nebo skončím v pekle,“ říká sice s úsměvem, ale naprosto vážně. I dnes tedy lidé věří na peklo a ráj a prvý jmenovaný svět rozhodně nechtějí pokoušet.

Máchův přelud - oknem do budoucnosti

Houska leží na Českolipsku, tedy v kraji poety Karla Hynka Máchy, který se okolním krajem inspiroval, aby se pak za svůj krátký život svými rukopisy nesmazatelně vryl do paměti národa. A o Housce psal Mácha také, i jeho tohle tajuplné místečko okouzlilo – za jedinou noc pobytu. Oné noci měl prý vidění. Zjevila se mu ženština, prostřednictvím které viděl do budoucnosti – konkrétně do roku 2006.

Převážně nevidomí lidé jezdili na Housku v podivných plechových monstrech, která měla obrovské svítící oči. Ti nevidomí by odpovídali lidem se slunečními brýlemi, a plechová monstra zase autům a autobusům. Zvláštní, že Máchův přelud neviděl mobilní telefony nebo všudypřítomný facebook.

Mnoho zajímavého se pojí s místem, které si letos díky nepříjemnému počasí stěžovalo na výdělky. Nezbývá nic jiného, než se tam vypravit, abyste na vlastní kůži pocítili, jaké to je, být blízko peklu. 

Text/foto/video: Klára Svobodová