ČR, Liberec: jak se žije pod Ještědem - VIDEO

Počtem obyvatel, kterých je víc jak 170 tisíc, se Liberec řadí na páté místo v České republice. Leží na severu Čech, v krajině vlnící se tak, že k nejvyššímu kopci Ještědu se už vzhlíží coby ke gigantu, zatímco jeho nejspodnější bod je zaryt hluboko do Liberecké kotliny. Plní funkci krajského města, čímž je dána i jeho soběstačnost. A co víc? Jeho centrum, ale i další liberecké městské části umí turistům nabídnout vše potřebné – bohatou historii, zábavu, sport i odpočinek. Liberec je ideálním výchozím bodem pro ty, kteří hledají pohodlné městské zázemí, ale zároveň touží být blízko přírodě a outdoorovým aktivitám.

Historické jádro novorenesanční

Přenesme se ale v čase do roku 1939, tehdy začala druhá světová válka a Liberec tvořil pouze prostor kolem nynějšího historického jádra. Tady také zůstaneme, i když možná výraznější dominanta než historicky cenné náměstí, jeho bezprostřední okolí, ale především honosná radnice, je pro mnohé vrchol Ještěd s hotelem a vysílačem, tyčící se nad městem.

Synonymem historického centra města by mohlo být slovo novorenesance. Budov vystavených v novorenesančním slohu je totiž v Liberci hned několik. Nejvýraznější z nich jsou divadlo a všem dobře známá radnice. Bělostná bohatě zdobená stavba vypínající se k oblakům vyrostla roku 1893, kdy bylo zřejmé, že Liberec je a bude velmi významným místem, a to hlavně díky vzkvétajícímu textilnímu průmyslu. Manufaktury se v průběhu 18. století měnily na prosperující továrny a Liberec byl hned po Praze druhým nejdůležitějším městem Čech. V té době bylo vystavěno mnoho významných budov, stávající radnice vznikla až ke konci slavné éry, kterou ukončila první světová válka.

Radnice byla vystavěna podle projektu architekta Franze Neumanna. Byl to Vídeňák, a tak jestli snad někomu liberecká radnice připomíná tu v rakouské metropoli, tak teď alespoň ví proč. Samotná budova má 80 místností a pro turisty otevírá celkem tři prohlídkové okruhy, včetně prohlídky radniční věže, která nabízí město a jeho okolí z jiné perspektivy. Návštěvníci si také můžou prohlédnout mechanismus radničních hodin.  

Valdštejnské domky ve Větrné ulici

Valdštejnské domky – tak tuhle raritu by měl vidět každý. Jde totiž o vůbec nejstarší měšťanské domy v Liberci. Roztomilé roubené chaloupky nalepené na sebe jsou přímým svědectvím toho, jak se kdysi soukeníkům, pro které byly domky stavěny, žilo. Pojmenování dostaly po Albrechtu z Valdštejna, i přesto, že vyrostly dlouho po jeho smrti. Nejstarší je z roku 1678, nejmladší z doby jen o tři roky pozdější, kdežto Albrecht z Valdštejna byl zavražděn roku 1634. Jako správný panovník se ale rád šatil, a tak kolem sebe potřeboval početnou družinu řemeslníků – proto Valdštejnské domky.  

Větrnou ulici, nejkratší a zároveň nejužší v Liberci, ve které stojí, najdete kousek od Sokolovského náměstí, jemuž dnes dominuje kostel svatého Antonína Velikého. Bezprostřední okolí starobylé a pro turisty vyhledávané lokality je ale bohužel značně zanedbané. Poházené odpadky v nevzhledně upraveném houští nejsou pro Liberec tou správnou vizitkou. Domky, resp. jen jejich přední části, se dochovaly tři. Ten první od náměstí býval známý jako krčma „U města Petrohradu“.

Po druhé světové válce byly domky v tak špatném stavu, že hrozila jejich úplná likvidace. Díky činnosti Střední průmyslové školy stavební se pak v rámci "akce Z" ale podařilo zachránit alespoň jejich přední části. Po zřícení zadního traktu tehdejších řadovek se místo něj k průčelím připojila budova průmyslovky. Místo soukeníků tam tak začali úřadovat středoškolští profesoři.  

Text/foto/video: Klára Svobodová