Fryštát

Typ lokality: Hrady, zámky, tvrze

Kontinent: Evropa

Stát: Česká republika

Lokace: okres Karviná

Nedaleko hranice s Polskem na severní Moravě, v neutěšené krajině rekultivovaných hald, se na okraji hornického města Karviné nachází jako ztracená perla empírový zámek Fryštát s velkým přírodně krajinářským parkem.

Předpokládá se, že dějiny zámku Fryštát se začaly psát s počátkem existence Fryštátu jako města. Nejprve byl na tomto místě nejspíše postaven dřevěný hrad v gotickém slohu, který založili těšínští Piastovci. Poté, co dřevěná stavba hradu vyhořela, byl zde postaven renesanční zámek. Sídlili v něm především příslušníci knížecího rodu. V 15. a 16. století sídlili ve Fryštátě těšínští vévodové, kteří darovali městu mnoho výsad. Ze záznamů z dobových kronik vyplývá, že právě za doby, kdy se na Fryštátu usadily knížecí vdovy Ofka a Anna Těšínská, došlo k jeho výraznému zvelebení. V roce 1511 zde však vypukl rozsáhlý požár a celý zámek mu podlehl. Nově vybudované knížecí sídlo však již nedosahovalo původního honosného vzhledu. Další majitel Fryštátu, vévoda Bedřich Kazimír, si místo příliš neoblíbil, a tak si postavil v sousedním Ráji krásný barokní zámek, kam roku 1570 přesídlil. Vedl však příliš nákladný život a panství zadlužil. Po jeho smrti musel jít zámek do dražby. V roce 1572 jej koupil zemský hejtman Václav Cikán ze Slupska.

Po období, kdy byl v držení významného šlechtického rodu, se zámek stal majetkem nižšího feudála. Ten se sice podílel na celkovém rozkvětu panství rozvojem různých forem podnikání, např. rybnikářství a pivovarnictví, zámek však neobnovoval. Následoval další požár, který Fryštát stihl v roce 1617, a období Třicetileté války, jež pro celou oblast znamenalo devastaci.

Cikánové ze Slupska se hlásili k protestantskému náboženství, a proto museli v roce 1637 Fryštát opustit. Na zámku se dále střídali majitelé a to k jeho rozvoji rozhodně nepřispělo. Novým majitelem se stal Zdeněk Žampach z Potštejna, ten však zámek po dvou letech prodal. A i za doby knížete Jindřicha Václava z Minstrberka zámek nadále chátral. Roku 1650 přešel zámek do vlastnictví Gašínů z Gašína, za jejichž držení se zámek opět stal rodovým sídlem. Od roku 1738 nastalo další časté střídání majitelů. Během pouhých 11 let se zde vystřídali čtyři noví majitelé zámku. V roce 1749 se zbědovaný zámek dostal do rukou irského šlechtice Mikuláše Taafa z Carlingfordu. Za necitelné vlády tohoto rodu vypukla roku 1766 selská vzpoura, jejímž výsledkem bylo vydání robotního patentu pro Slezsko. Další požár v roce 1781 zámek poškodil natolik, že majitelé přesídlili natrvalo na rájský zámek. Nakonec byl zámek opět vydražen. V roce 1792 se dostal pod správu hraběcího rodu Larisch - Mönnichů, v jehož držení byl až do roku 1945. Tento rod sídlil na karvinském panství již od 16. století. Již v té době zastávali Larischové významné zemské i dvorské úřady a měli velmi dobré postavení u císařského dvora. Ihned po koupi zámku se začalo s jeho rozsáhlou přestavbou. Po jejím dokončení získal zámek v roce 1800 čistě empírovou podobu. Před hlavní budovou zámku byl založen okrasný park, jehož středem byla kamenná kašna. Z jižní strany byl založen rozsáhlý přírodně krajinářský park v anglickém stylu. U zdi farního kostela byla vystavěna rodová hrobka, později byly v areálu dobudovány zámecké prádelny s lázní a u potoka Mlýnky letohrádek ve švýcarském stylu. Následky požáru v roce 1823 byly rychle odstraněny a dále pokračovaly úpravy parku.

V 60. letech 19. století docházelo k dalšímu zvelebování zámku a jeho přizpůsobení vysokému postavení hraběte Jana, který mimo své četné tituly a řády, zastával funkci rakouského ministra financí a stal se dědičným členem panské sněmovny rakouské říšské rady. V té době však začala výstavba nového honosného sídla v části Solca. Na nový novorenesanční zámek Solca, který byl dokončen roku 1873, pak hraběcí rodina přesídlila. Zámek Fryštát byl mezitím obýván synovcem hraběte Jiřím Larischem a jeho chotí Marií z Wallersee, neteří císařovny Alžběty. Za držení hraběte Jindřicha začátkem 20. století hostil zámek Fryštát mnoho význačných osobností. Byl to především následník rakouského trůnu arcivévoda Ferdinand d´Este, německý císař Vilém II. a bulharský car Ferdinand. Součástí panství a majetku Larischů byly i černouhelné doly, které byly zakládány prakticky již od nalezení zásob černého uhlí v této oblasti koncem 18. století. Poslední majitel zámku hrabě Jan, který se na zámku Fryštát narodil, přesídlil natrvalo na zámek Solca. Zámek byl od té doby využíván k občasným návštěvám panstva. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a stal se majetkem Československa. Od té doby byl zámek užíván generálním ředitelstvím OKD, později zde sídlil Městský národní výbor. Zkonfiskovaný mobiliář zámku byl dílem rozmístěn do různých sbírkových fondů zámků, muzeí a knihoven, dílem rozprodán a pravděpodobně, i rozkraden. V 50. a 60. letech byly na zámku provedeny necitlivé a mnohdy nevkusné stavební zásahy. Od roku 1990 je zámek spolu s parkem ve vlastnictví města Karviné. Od roku 1994 do roku 1997 probíhala rekonstrukce hlavní budovy zámku, který byl již na podzim roku 1997 zpřístupněn veřejnosti.

Zámek je trojkřídlá patrová empírová budova s výraznými

atikami tvořícími slepé patro nacházející se v jižní části historického centra města. Čestným dvorem s krátkými bočními křídly se otevírá do hlavního náměstí. V ose hlavního křídla se nachází menší vstupní hala, z níž vycházejí chodby zpřístupňující přilehlé místnosti. Hlavním a ústředním prostorem je schodišťová hala za vstupním vestibulem. U hlavního vstupu jsou po obou stranách umístěny dvě raně barokní sochy Herkulů. Fasády budovy jsou pročleněny římsami. Okna mají maltové ploché šambrány s uchy a osovými klenáky. Zámek je z jedné strany spojen krytou chodbou s oratoří kostela Povýšení sv. Kříže a z druhé strany je skleněnou chodbou propojen s vedlejší budovou „Lottyhaus“, se kterou tvoří jednotný architektonický celek. Zadní část zámku je položena na hraně vyvýšeniny města a navazuje na bývalý zámecký park a zahradu, dnes sadů Boženy Němcové o výměře 36 ha. V parku s mnoha vzácnými dřevinami se nachází dětský koutek ve stylu slovanského hradiště a rekreační areál „Loděnice“, kde se dají zapůjčit loďky na projížďku slepým ramenem řeky Olše. Ve střední části poblíž bývalých koníren se nachází zookoutek s výběhem pro vysokou zvěř a drobným vodním ptactvem.

Prohlídka:
Zámek sestává ze 3 návštěvnických okruhů.
I. okruh - hlavní budova zámku - Expozice šlechtického bydlení 16. - 20. století
II. okruh - vedlejší budova Lottyhaus - Expozice šlechtického a měšťanského bydlení 19. století
III. okruh - vedlejší budova Lottyhaus, Národní galerie Praha - Expozice českého umění 19. století

Otevírací doba:

Duben - Říjen: út - ne 10:00 hod. - 17:00 hod.

Každou první sobotu v měsíci zavřeno.

Prohlídka zámku trvá asi 55 minut.

Vstupné

Dospělí: 40 Kč
studenti, vojáci, důchodci: 20 Kč
děti: 15 Kč

Text: Denisa Arvajová

Úprava: Pavla Voborníková

Photo: Google, Google Earth