Helfštýn

Typ lokality: Hrady, zámky, tvrze

Kontinent: Evropa

Stát: Česká republika

Lokace: okres Přerov

U řeky: Bečva

Hrad Helfštýn je umístěn na lesnatém kopci, který vidíme z nedalekého Lipníka nad Bečvou i z celého okolního kraje, jemuž svou velikostí a mohutností vévodí.

Hrad je velice snadno dostupný, leží čtyři kilometry po silnici směrem od Lipníka nad Bečvou. Parkoviště se nachází sto metrů od vstupní brány, je placené a hlídané. K samotné vstupní bráně potom stoupáme jako v dávných dobách do strmého kopce, abychom mohli náležitě ocenit nedobytné vzezření středověkého sídla ukrytého v hlubokých lesích. Zajímavostí je, že hradní opevnění je vůbec nejdelší v celé České republice.

Hrad má dnes podobu rozsáhlé pevnosti, šest bran, mnoho věží, budov a také systém valů z 18. století. Jednotlivé stavby vznikaly v různých obdobích, a tak má celý komplex charakter slohově mírně neuspořádaného seskupení. Různorodost je způsobena mnoha přestavbami a rozšiřováním, kterými hrad ve své bohaté historii prošel. Roku 1656 byl dokonce záměrně pobořen. Jako turistický objekt a památka je Helfštýn označován od 19. století. V současnosti je velmi významným kulturním centrem, kde se každoročně pořádá mnoho akcí. Za všechny jmenujme alespoň mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston, které má na hradě i svou stálou expozici, kde můžeme obdivovat nejlepší díla všech minulých ročníků. Toto setkání se uskutečňuje každoročně na konci měsíce srpna. Dnes probíhají na hradě rekonstrukce, aby nic nebránilo rozvíjet světové uznání uměleckého kovářství, které má zde tak příhodné podmínky.

Helfštýn byl založen koncem 13. století, jeho zakladatelem a prvním majitelem byl slezský šlechtic Friduš z Linavy. Ten se při bezvládí v Čechách po smrti Přemysla Otakara II. zmocnil části majetku pánů z Drahotuš a rozhodl se vybudovat na svahu nad řekou Bečvou malý hrad s oválným půdorysem. Již tehdy byl hrad opevněn silnou zdí a byla zde postavena okrouhlá věž. Celý hrad byl ještě obehnán příkopem. Samotný palác byl dvoupodlažní a umístěný na severní straně celého komplexu. Hrad měl velmi výhodnou pozici, jelikož vévodil celému území Moravské brány. Toho prý rozporuplný hradní pán Friduš z Linavy využíval k loupení. Podle kroniky Václava Hájka z Libočan udělal tomuto loupení přítrž král Václav II., který hrad dobyl a nechal loupežníky spravedlivě potrestat. O tom, jak a kdy Friduš o hrad přišel, nemáme žádné spolehlivé zprávy, ale jisté je, že kolem roku 1320 vlastnil Helfštýn pan Vok z Kravař. Už tehdy náleželo k hradu vcelku rozsáhlé panství zahrnující i město Lipník. Rodu pánů z Kravař patřil Helfštýn déle než 100 let a během této doby prodělal několik stavebních úprav. Na přelomu 14. a 15. století byl hrad přestavěn na gotickou pevnost a bylo také zdokonaleno jeho opevnění sestávající ze silné kamenné zdi se čtyřmi baštami a hranolovou zdí s padacím mostem. Byl také rozšířen hradní palác a postavena nová hradní kaple. Tyto přestavby se odehrályv době držení Lacka z Kravař.

Strategická poloha a mohutné opevnění učinily Helfštýn jednou z nejvýznamějších pevností na Moravě. Pan Lacek z Kravař patřil mezi významné osobnosti husitské doby. Zastával nejvyšší zemské úřady, byl dokonce zemským hejtmanem a také patřil  k aktivním stoupencům reformního hnutí. Ještě než však mohl být za svoje významné aktivity vyznamenán, zemřel roku 1416, aniž by zanechal potomky. Jeho nástupce Petr z rodu Kravařů byl obviněn z podpory husitů. Petr Strážnický totiž ve stopách svého předchůdce hnutí podporoval a odmítal uznat Zikmundovu vládu. Nakonec byl nucen před Zikmundem kapitulovat. Petr musel do zástavy podstoupit i hrad Helfštýn a to Přemkovi Opavskému. Hrad byl navrácen až Petrovu synovi Jiřímu, který jej roku 1447 prodal panu Vokovi ze Sovince. Ten hrad zase prodal bratrům Kostkovým z Postupim. Kostkové byli věrni králi Jiřímu z Poděbrad a patřili k významným rodům českých zemí.

Roku 1468 se Helfštýn podařilo pobořit uherskému králi Matyášovi. Další nová přestavba čekala hrad za vlády Viléma z Pernštejna, kterému byl hrad poté prodán. Přestavby probíhaly několik let, od roku 1447 až do 16. století. Bylo postaveno mnoho hospodářských budov, které tvořily celé druhé, dokonale opevněné, předhradí. Opevnění bylo zdokonaleno několika baštami, věžemi a branami. Dále hradu vládli pánové z Ludanic, do jejichž rodu se přiženil Petr Vok z Rožmberka, kterému bohužel hrad k srdci nepřirostl, a tak jej prodal Hynkovi Bruntálskému. Za jeho éry nastalo světlejší období Helfštýna, který byl již po několikáté přestavován. Tentokrát se v jádře hradu gotický palác nahradil palácem renesančním, který byl moderně vybaven a poskytoval veškerý komfort. Právě tehdy dostal hrad svou dnešní podobu. Poté, co byl poslední vlastník tohoto rodu, Jiří z Vrbna, uvězněn roku 1620 na Špilberku, kde krátce na to zemřel, vyprosil si Helfštýn jako konfiskát Ditrichštejn. Ten byl hlavou katolíků a v evangelickém kraji prosazoval tvrdou rukou protireformaci. Tyto události původně dobře prosperující panství zpustošily. I po třicetileté válce, kterou Helfštýn přežil bez dobytí, tato zkáza pokračovala. V roce 1656 zde došlo k demoličním pracím, ale opevnění zůstalo témeř nezměněné. Hrad postupně pustnul a demoliční práce pokračovaly ještě v polovině 18. století na přání Ditrichštejnů, roku 1850 bylo dělostřeleckou palbou poničeno hradní jádro. Zřícenina hradu byla oblíbeným místem a s jejím zajištěním a zpřístupněním se začalo v roce 1911. Po druhé světové válce byl hrad zařazen mezi státní památky.

Text: Denisa Arvajová, Pavla Voborníková

Photo: Google Earth