Hrad Bezděz

Typ lokality: Hrady, zámky, tvrze

Kontinent: Evropa

Stát: Česká republika

Lokace: okres Česká Lípa

Bezděz

Dnes již zřícenina hradu Bezděz leží v krásné lokalitě, jihovýchodně od Máchova jezera. Bezděz patří bezesporu k nejznámějším a nejoblíbenějším hradům České republiky.

Hmnotné i písemné prameny jsou až do konce knížecí doby chudé, ale už podle místních názvů  lze odvodit, že toto místo bylo částečně osídleno ještě před kolonizací českého pohraničí. Vypovídá o tom i předkolonizační ves Bezděz, která byla pojmenovaná po jakémsi Bezdědovi. Jeho jméno nesou i nedaleké Bezdědice. První nepochybná zmínka o tomto hradu se váže k roku 1264, kdy byla králem Přemyslem Otakarem II. vydána listina, která uvádí, že v lesích bezdězských bylo založeno město. Nikdo již ovšem neuvedl jaké. Zřejmě šlo o obci Bezděz. Hrad měl původně sloužit jako pevnost a zároveň jako reprezentační královské místo, původní koncepce však byla několikrát změněna. Stavba hradu trvala od roku 1264 do roku 1278. Za takto poměrně krátkou dobu se tehdejším řemeslníkům podařilo vystavět  architektonicky velmi zajímavou a podle původních plánů také téměř nedobytnou pevnost.

Na den svatého Rúfa roku 1278 padl Přemysl Otakar II. v bitvě na Moravském poli, neboli u Suchých Krut, a hrad se stal nedobrovolným vězením pro jeho syna kralevice Václava a manželku Kunhutu. Královně se podařilo uprchnout poměrně brzy, nicméně její syn, budoucí panovník, si na vykoupení v podobě 15 000 hřiven stříbra a několika hradů musel počkat až do roku 1283.

Václav II. usedl na trůn a po neblahých vzpomínkách na hrad, nechal  Bezděz zastavit Hynkovi Berkovi z Dubé. On a poté jeho syn obývali hrad do roku 1348.

V rámci posílení centrální moci rozhodl Karel IV., že Bezděz a ani jiné významné hrady nesmějí být dále zastavovány. Sám na hradě často a rád pobýval a dal také pokyn k tomu, aby byl v blízkosti Bezdězu založen rybník (dnešní Máchovo jezero).

Karlovo ustanovení o zástavách hradu bohužel nebylo respektováno a Bezděz se ještě několikrát ocitl v zástavním držení. Posledním, kdo měl hrad v zástavě, byl Rudolf II., který roku1588 tuto zástavu zrušil a hrad nadobro odprodal za 22 000 kop grošů Janovi z Vantenberka. Sňatkem s vdovou po zesnulém Janovi získal hrad Václav Berka z Dubé a z Lipé. Ten však o hrad přišel po útěku z prohrané bělohorské bitvy. Za jeho nepřítomnosti byl zbaven veškerého majetku a dostal trest smrti.V té době byl hrad opuštěn a následně poprvé dobyt a vypálen.

V roce 1622 získal Bezděz Albrecht z Valdštejna, který se postupným znehodnocováním české měny obohatil a naopak přivedl na mizinu většinu šlechticů. Albrecht rozhodl, že nechá hrad přebudovat na moderní pevnost, nakonec zde však nechal vystavět klášter.

Roku 1642 se Bezdězu, na kterém pobýval pouze jediný poustevník, zmocnila švédská vojska, která, než odešla, hrad opět vyplenila a vypálila. Bezděz bohužel nebyl výjimkou, Švédům se totiž dostalo do rukou mnoho českých památek.

Bezděz byl právem považován za znak české státnosti a byl též prohlášen za národní památku. Dnes zřícenina nabízí návštěvníkům k prohlídce celkem šest expozic (palác manů, dvě věže – Velkou a Čertovu, Královský a Purkrabský palác a také kapli, která se řadí mezi nejhodnotnější stavby rané gotiky.

V okolí Bezdězu se prý podle vyprávění proháněli čerti, ale nemusíte se bát, dnes po nich zbyly už „jen“ Čertův vrch, Čertova zeď a Čertova věž. Takže, pokud vám nevadí náročnější výstupy a máte čisté svědomí, určitě se na Bezděz vydejte. A pokud čisté svědomí nemáte, nezoufejte. Čtyři buly na Bezdězu totiž praví, že kdo hrad navštíví, tak se mu vymažou všechny jeho hříchy, které kdy spáchal.

Foto: Průvodce