
Hrady, zámky, tvrze

Hrad Buchlov
Buchlovskými končinami vedly od pradávna obchodní stezky – jantarová a solná. Rovněž tu
kdysi stála prehistorická hradiště. Ve 2. století př.n.l. si zde Keltové vystavěli oppidum. Samotný hrad byl podle některých pověstí založen v době velkomoravského knížete Svatopluka. Ovšem blíže k realitě je, že menší opevněné sídlo v těchto místech vyrostlo v 11. století za vlády Břetislava I., který začal stavět řadu pevností, které strategicky rozmisťoval na obranu před rozpínavostí uherské říše. V písemných pramenech se hrad objevuje až v roce 1300. Jádro dnešního hradu se vystavělo až ve 13. století. V době svého vzniku plnil Buchlov více funkcí. Kromě toho, že byl mocenskou oporou země, chránil významné obchodní stezky přes Chřiby a panovník využíval okolní lesy k loveckým výpravám.
Za husitských válek byl hrad Zikmundem zařazen mezi opěrné body proti husitům. Po husitských válkách byl hrad dán do zástavy Ctiboru z Ctibořic, který jej držel až do své smrti roku 1434. Pak připadl do zástavy Čeňkovi z Mošnova. Roku 1468 byl trochu pobořen vojsky Matyáše Korbona, ale na konci 15. století ho zemský hejtman a významný učenec Ctibor Tovačovský z Cimburka nechal opravit.
Roku 1511 byl Buchlov králem Vladislavem Jagellonským darován moravskému šlechtici Arklebu Trnavskému z Boskovic. Stalo se tak díky jeho angažmá v boji s Turky. Arkleb hrad prodal Žerotínům a od těch ho koupil Jan Ždánský ze Zástřizl. Ten zemřel bez dědiců a panství zdědil jeho synovec. Hrad se tak držel v područí pánů ze Zástřizl dlouho. Po dalších peripetiích, kdy hrad vystřídal vlastníky, se v 17. století dostal do područí Hanuše Zikmunda Petřvaldského, který se pustil do raně barokní přestavby hradu. Menší stavební práce proběhly i za Hanušova syna Jana Dětřicha z
Petřvaldu. Ten na počátku 18. století nechal vystavět barokní zámek v nedalekých Buchlovicích a po dokončení stavby se tam přestěhoval. Přesto byl hrad nadále dobře udržován. Posledními držiteli se stala hrabata Berchtoldové z Uherčin, kterým Buchlov patřil až do konce druhé světové války, kdy byl zestátněn.
Otevírací doba:
- duben a říjen: so, ne, sv. 9-16 hod.
- květen a červen: út - ne, 8-17 hod.
- červenec a srpen: denně 9-18 hod.
- září: út - ne, 9-17 hod.
Vstupné:
- dospělí: 55,- Kč
- děti: 27,- Kč
Text: Maxim Kucer
Úprava: Pavla Voborníková
Foto: Google-Earth, Pruvodce.com


















