Hrad Helfštejn

Typ lokality: Hrady, zámky, tvrze

Kontinent: Evropa

Stát: Česká republika

Lokace: okres Přerov

U řeky: Bečva

Nikdy nedobytý hrad Helfštejn je největším moravským hradem. Pravilo se o něm: Castrum Helfstayn locatum in bonisearum violenter – hrad Helfštejn stojí na místě získaném násilím.

Toto úsloví naráží na slezského rytíře Friduše z Linavy, jež zde ze svého hrádku podnikal nájezdy po okolí. Friduš nechal k hradu postavit jediný přístup, který tvořil most přes příkop. Zbytek byl obehnán pevnými dvojitými hradbami. V roce 1312 se Jan Lucemburský rozhodl, že loupežnictví zlotřilého rytíře učiní přítrž. Vyslal proti němu trestnou výpravu, rytíře zajal a ten výměnou za život slíbil, že všechny své hrady zboří. Došlo i na Helfštejn, který král daroval kolem roku 1320 Vokovi z Kravař.

    Rod z Kravař sídlo hojně opravoval a rozšiřoval. Přibyla kaple a bylo posilněno opevnění vybudováním předhradí s novou branou do hospodářského dvora. V roce 1475 se hrad dostal pod správu Pernštejnů. Vilém, první pernštejnský majitel, západní stranu nádvoří obehnal masivními hradbami s baštami a přistavěl novou bránu. Předhradí k tomu všemu uzpůsobil tak, aby bylo vhodné jako azyl pro lidi z okolních vesnic. Jeho syn Jan přistavěl téměř 80 metrů a průměrně 8 metrů širokou Širokou zeď.

    Během třicetileté války byl hrad obléhán Dány a Švédy, ovšem jejich úsilí bylo marné. Po válce vrchnost neprojevovala vlastný zájem o údržbu nerentabilního hradu, a tak se Ferdinand rozhodl na návrh zemské vlády hrad zbořit, jelikož byl nepotřebný a mohl případně posloužit nepříteli. Bohužel se tak roku 1656 stalo. Zůstala jen majestátní Široká zeď. V zápětí toho musel litovat, protože v roce 1663 se do Uher valili Turci. Helfštejn byl tak znovu opraven a opevněn, ale Turci k němu naštěstí nedorazili. V roce 1680 své štěstí zkusili uherští vojáci, ale nakonec sami odtáhli. Později se mu vyhnula i pruská vojska. Pak se už stal Helfštejn skutečně nepotřebným a začal chátrat.

     V 19. století hrad našel svůj nový účel. Stal se vyhledávanou destinací výletníků a díky tomu došlo k některým opravářským pracím. Od konce 40. let 20. století začala na hradě probíhat rozsáhlá rekonstrukce a o třicet let později i archeologický průzkum. Nejzajímavější přírůstek je z roku 2002, je jím tzv. Husitská věž imitující opevňovací způsoby z časů husitských válek. Její ochoz slouží jako rozhledna s krásným výhledem do okolního kraje.

Otvírací doba:

• 1.3. - 23.3.: soboty, neděle 9:00-16:00
• 25.3 - 30.4.: denně mimo pondělí  9:00-17:00
• 1.5. - 31.8.: denně mimo pondělí  9:00-18:00
• 2.9. - 31.10.: denně mimo pondělí  9:00-17:00
• 27.10.: pondělí – otevřeno  9:00-17:00
• 1.11. - 30.11.: soboty a neděle  9:00-16:00
• 17.11.: pondělí – otevřeno  9:00-16:00
• Pravidelná polední přestávka: 12:15-12:45

Vstupné:

Březen a listopad:
Dospělí 20,- Kč; studenti, důchodci, děti ZŠ 10,- Kč; děti do 6 let zdarma.

Duben - říjen:
Dospělí 30,- Kč; studenti, důchodci 20,- Kč; žáci ZŠ 10,- Kč; děti do 6 let zdarma.

Text: Maxim Kucer, Pavla Voborníková

Foto: Google Earth