Historie nejvýše položeného českého hradu (886 metrů nad mořem) začíná v polovině 14. století, kdy stavitel Karla IV. Vít zvaný Hedvábný započal řídit stavbu královy nové pevnosti. Za skutečného stavitele se však považuje Martin Parléř, pravděpodobně bratr slavnějšího Petra (druhého stavitele Svatovítské katedrály). Ať už hrad postavil Parléř či Vít zvaný Hedvábný, tak se rozhodně hrad pyšní dvěmi čtyřhrannými 30 metrů vysokými věžemi, jež spojuje dlouhý dvoupatrový palác. Robustní věže nemají na čelní straně kvůli ohrožení z vrhacích či metacích zbraní žádný otvor. Ke komplexu paláce s věžemi přiléhalo menší nádvoří s hospodářskými budovami, to uzavírala nižší věž, patrně purkrabství. Celý areál hradu byl ještě chráněn prvním rozlehlejším nádvořím, do kterého se stejně jako do druhého nádvoří vstupovalo padacím mostem přes příkop, u kterého stála malá okrouhlá věž. 

 

      Přes svoji výhodnou obrannou pozici měl hrad nevýhodu v tom, že neměl vlastní zdroj vody. Posádka tak byla odkázána na dešťovou vodu, která přes žlaby stékala do nádrží. A vůbec, oproti jiným hradům měl Kašperk poněkud zanedbané obranné prvky. Patrně se spoléhalo, že Kašperk ochrání těžko přístupný terén a dokonalý rozhled z věží. Naštěstí se hrad nikdy bránit nemusel, dokonce i husité jej nechali na pokoji.

      Přestože měl Kašperk status královského hradu, král jej i s kašperským panstvím pronajímal takzvaným zástavným držitelům. Prvním držitelem byl druhý pražský arcibiskup a zároveň první český kardinál Jan Očko z Vlašimi. Poté měl ještě několik nájemců, až konečně v druhé polovině 15. století přešel do držení rodu Šternberků. Zdeněk ze Šternberka jej po tom, co zorganizoval odbojné uskupení usilující o sesazení Jiřího z Poděbrad, připravil i proti obléhání. S koncem 16. století hrad ztrácel svůj význam a kvůli nákladné údržbě královská komora začala rozprodávat kašperské panství. Nakonec v roce 1616 odkoupilo zchátralý Kašperk město Kašperské Hory.

       Renesance hradu nastala v 19. století, když na něj začaly pronikat romantické duše a město kvůli nim začalo hrad opravovat. V současnosti je hrad využíván jako místo pro kulturní akce všeho druhu. Pořádají se na něm představení historického šermu, tance, hudební recitály, hraní divadelních her nebo dětské dny.

       Okolí Kašperku je prosyceno místy, která stojí za navštívení. Mezi ně patří keltská oppida (hradiště) Sedlo u Albrechtic a Obří hrad u Popelné. V nedalekém městě Kašperské Hory se pak nachází gotický kostel sv. Mikoláše, arciděkanský kostel sv. Markéty nebo poutní kostel P. Marie Sněžné.

 

Otevírací doba:

duben – soboty a neděle 10:00 – 17:00

květen – říjen denně mimo pondělí, pokud na pondělí nevychází svátek

květen, červen 10:00 – 17:00

červenec, srpen 9:30 – 18:00

                                         září, říjen 10:00 – 17:00

 

Vstupné:

Expozice purkrabství, palác,
západní věž + vyhlídka:

• Základní vstupné: 55,- Kč
• Děti, studenti, důchodci: 40,- Kč
• Cizojazyčný výklad: 70,- Kč
• Děti do 6 let: 5,- Kč
• Rodinné vstupné (rodiče + děti do 18 let): 180,- Kč

Východní věž + vyhlídka, podsklepení purkrabství:

• Základní vstupné: 40,- Kč
• Děti, studenti, důchodci: 30,- Kč
• Děti do 6 let: 5,- Kč

Text: Maxim Kucer

Úprava: Pavla Voborníková

Foto: www.pruvodce.com/kasperk/