Zámek Frýdlant

Typ lokality: Hrady, zámky, tvrze

Kontinent: Evropa

Stát: Česká republika

Lokace: okres Liberec

U řeky: Smědá

Dnešní zámek byl původně vybudován jako hrad, vzniknuvší okolo poloviny 13. století, který měl chránit křižovatku významných obchodních cest. Byl navíc korunován monumentální 50 metrů vysokou válcovou věží zvanou Indica. Původní podoba Frýdlantu je klasickou ukázkou nejstaršího typu našich šlechtických hradů, který se nazývá bergfrit. Hrad vystavěl mocný rod Ronovců, avšak Přemysl Otakar II. obávajíce se jejich moci, jim panství odebral. Roku 1278 jej jako královské léno propůjčil šlechtici Julkovi z Biberštejna. V rukou jeho rodu se hrad udržel po tři sta let. Biberštejnové se nechvalně projevili tím, že tvořili opozici vůči Jiřímu z Poděbrad a za to obdrželi od císaře Fridricha III. právo razit vlastní mince. Zrada dosáhla svého vrcholu, když Bedřich z Biberštejna přísahal věrnost uherskému králi Matyášovi.    

     Roku 1558 panství získal královský rada Fridrich z Redernu a díky velkým úspěchům jeho syna Melichara Frýdlant vzkvétal. V té době došlo k rozsáhlé renesanční přestavbě, která proměnila starý hrad v moderní plnohodnotný zámek. Velké zámecké křídlo vyplnilo i značnou část bývalého předhradí, kde byl vystavěn patrový palác s osmibokou schodišťovou věží, jehož fasáda byla ozdobena sgrafity. Tuto veškerou úpravu měl na svědomí italský architekt Marco Spazio di Lancio a trvala mu dvacet let.                                            Ačkoli vojenský význam Frýdlantu poklesl, jeho role v třicetileté válce byla významná. Totiž velký vojevůdce Albrecht Eusebius z Valdštejna, který jej získal roku 1622 od císaře Ferdinanda II., si ho zvolil za své sídlo. Ironií osudu je, že za dvanáct let jej císař daroval Matyáši Gallasovi, jenž byl jedním z organizátorů spiknutí proti Valdštejnovi. Válka se Frýdlantu dotkla až v druhé polovině třicátých let a v letech čtyřicátých, kdy byl dobyt Švédy. Ti zesílili jeho opevnění pětibokými baštami a opatřili předhradí novou mohutnou hradbou s nárožním bastionem a oblým barbakánem vstupní brány.

     V 17. století dostal Frýdlant za Františka Ferdinanda Gallase barokní úpravu interiérů. Další barokní přestavba se odehrála v druhé polovině 18. století za Filipa Josefa Gallase. Po jeho smrti získal panství jeho synovec Kristián Filip Clam a dodržením podmínky stanovené v závěti si ke jménu připojil přídomek Gallas. Stal se tak zakladatelem rodu Clam-Gallasů. Ti roku 1801 zámek zpřístupnili veřejnosti a díky nim vzniklo jedno z prvních zámeckých muzeí ve střední Evropě. V letech 1867 až 1870 byla ještě provedena novorenesanční přestavba, která zámek doformovala do dnešní podoby. Clam-Gallasové sídlo obývali až do roku 1945.

Otevírací doba :
Duben: 9:00 - 15:30
Květen: 9:00 - 16:00
Červen: 9:00 - 16:00
Červenec: 9:00 - 16:30
Srpen: 9:00 - 16:30
Září: 9:00 - 16:00
Říjen: 9:00 - 15:30

Vstupné:

1) základní okruh (90 - 120 minut):
děti a studenti 70,- Kč, cizojazyčně 120,- Kč
dospělí 100,- Kč, cizojazyčně 180,- Kč
důchodci 90,- Kč

2) zbrojnice (vojenské, lovecké a osobní zbraně od pol. 12. stol. do zač. 20. stol., 7 místností, skupina max. 8 osob): vst.: 100,- Kč, cizojazyčně 150,- Kč

Text: Maxim Kucer

Úprava: Pavla Voborníková

Foto: pohlednice z Pruvodce.com a Hrady.cz