Dolina sedmi pramenů (Dolina siedmich prameňov) - Slovensko
Kam na výlet? Na hrady a zámky? Na koupaliště? A co třeba jeskyně a v zimě lyžařská střediska? Místa vhodná pro relax i aktivní odpočinek, sport i poznávání, vše najdete v těchto rubrikách. Podrobně máme zpracovaná i výletní místa na Slovensku, podívejte se zde.
Dolina sedmi pramenů (Dolina siedmich prameňov)
Údolí sedmi pramenů je zaříznuté do nejvýchodnějších svahů Belianských Tater, díky tomu má substrát bohatý na minerály. Na něm se výborně daří zdejší floře. Někdy je nazývaná i Přírodní botanickou zahradou.Svou pestrou květenou se Dolina sedmi pramenů odlišuje od ostatních tatranských dolin. Vstoupit do ní lze ze tří stran: z dolního konce tatranské kotliny po zeleně značených turistických stezkách, z Kežmarských žlabů po modře značené trase, a z Doliny Kežmarské Bílé vody klesá do doliny zeleně značený chodník.
Rozlohou nevelká Dolina sedmi pramenů má ve své pramenné části přírodní amfiteátr obklopený vápencovými stěnami. Ve stěnách poutají pozornost svým tvarem Skalní vrata. Ve spodní části amfiteátru se nachází jediný turistický objekt doliny - chata Plesnivec (1 290 m). Níž od chaty má dolina tvar písmene V, což je důkazem toho, že nebyla tvarovaná ledovcem. V těchto místech se také nachází Sedm pramenů - mohutný pramenný systém, podle něhož dostala dolina pojmenování.
Hlavním tokem doliny je Černá voda, která se po opuštění doliny u obce Strážky vlévá do řeky Poprad.
Flóra
Díky řídké síti turistických stezek v údolí a její relativní izolovanosti se zde dochovalo mnoho rostlinných endemitů, tedy rostlin, jejichž výskyt je vázán na určité území. Jedním z nich je horčičník Wahlenberg (Erisymum wahlenbergii), který dostal jméno po svém objeviteli švédském botanikovi Göran Wahlenberg 1780 - 1851). Je to přibližně metr vysoká rostlina kvetoucí od června do podzimu. Svými žlutými květy se podobá ohnici. Donedávna byl její výskyt spojován pouze s Dolinou sedmi pramenů, ale botanici potvrdili její výskyt i ve Velké Fatře.
Historie chaty Plesnivec
Na místě pozdější chaty Plesnivec stála v 18. století chatrč rakouského zlatokopa Drechslera. Později ji nahradila pastýřská koliba, kterou do roku 1930 využívali i turisté. Současná chata byla postavena v roce 1932 Tiborem Greschomem. Po druhé světové válce byla znárodněna, a v roce 1955 sloužila pouze pro pracovníky výzkumné stanice a Muzea TANAP-u. Od roku 1997 je opět přístupná turistům.
Text: Z. Megerssová
Překlad: Waniová Stanislava