Historie

Někdy kolem 6. století př.n.l. se objevilo rané makedonské království a brzy se podvolilo perské říši, ovšem v řecko-perských válkách nehrálo žádnou podstatnější úlohu. Teprve Alexandr I. Makedonský byl prvním makedonským králem, který významně ovlivňoval řeckou politiku a adoptoval atický dialekt a kulturu. Vliv helénismu v Makedonii sílil a království jako takové se za vlády Filipa II. začalo rozpínat do severního Řecka. Do dějin se nesmazatelně zapsal teprve Filipův syn Alexandr, známý pod přídomkem Veliký. Tomu se podařilo nejen dobýt zbytek Řecka, ale také se zmocnil perské říše, Egypta a došel až do Indie. Však ihned po jeho smrti se tato titánská říše rozpadla.

Samostatnost Makedonie vzala za své, když se ji ve 2. století př.n.l. zmocnil expandující Řím. Makedonie se sice snažila bránit ovšem po třech válkách definitivně Římu podlehla. Po tom, co Řím padl, se Makedonie dostala pod vládu Byzance. Kvůli nájezdům Vizigótů a Hunů ve 4. a 5. století makedonská populace prořídla. Následovala záplava Slovanů, kteří se zde kolem 7. století usadili a rychle začali tvořit většinu obyvatelstva. Většina z nich obývala severní část země, ale nezanedbatelné množství se usídlilo v zemědělských oblastech severní části řecké Makedonie.

Na konci 10. století se oblast dnešní Makedonie stala politickým a kulturním středem první bulharské říše. Ovšem Bulhaři utrpěli těžké porážky od Byzantinců a začlenili Makedonii i Bulharsko do své říše. Následovaly nepokoje slovanského obyvatelstva, které byly podporovány Srby ze severu.

Během 12. století se Makedonie postupně stávala součástí srbského impéria, stejně tak jako severní a centrální Řecko. Po rozpadu srbské říše si na Balkán začali brousit zuby Osmané, kterým se podařilo rozbít křesťanskou koalici Srbů, Bulharů a Řeků. Po bitvě u Maritsy roku 1371 se Makedonie stala Otomanským vazalem a na konci 14. století byla na dalších téměř 500 let zcela anektována. Během této doby se zde utvořila nezanedbatelná turecká minorita.

V 19. století se Řekové, Srbové a Bulhaři odtrhli od upadající Osmanské říše a založili vlastní státy. Makedonie se stala předmětem soupeření mezi těmito stranami. Během let 1890-1900 vznikaly rivalské armádní skupiny, jež bojovaly jak proti Turkům tak mezi sebou navzájem.

Makedonie byla po první světové válce včleněna do království SHS a během dvacátých a třicátých let podrobena tvrdé „srbizaci“. Když přišla druhá světová válka, byla značná část jugoslávské Makedonie okupována německými jednotkami a další část Makedonie byla dána do správy Bulharsku. Země byla osvobozena roku 1944, kdy Rudá armáda donutila Němce k ústupu.

Po válce byla vyhlášena Makedonská lidově demokratická republika a stala se součástí Titovy Jugoslávie. Roku 1963 po „socializaci“ názvu Jugoslávie přidala i Makedonie ke svému názvu přídomek socialistická, kterého se zbavila až po tom, co se v roce 1991 oddělila. 8. září se slaví jako den nezávislosti. Během války v Kosovu roku 1999 byla Makedonie destabilizována masovou vlnou etnických Albánců, kteří z Kosova uprchli. Albánští radikálové navíc po konci války usilovali o autonomii těch oblastí, kde se Albánci nacházeli. Na začátku 21. století, v roce 2001, vypukla občanská válka mezi albánskými radikály a vládou a byla ukončena intervencí vojsk NATO. Roku 2005 se Makedonie stala kandidátskou zemí na členství v Evropské unii.

Text: Maxim Kucer 

Foto: Wikipedia.org

zpět