Mountainboarding - rozhovor s ...

Správce snowparku ve Špindlerově mlýně, držitel licence rozhodčího pro freestyle snowboarding, pravidelně každý rok rozhodčí závodu 4x4 Český pohár ve freestyle snowboardingu. Instruktor na snowboardu a lektor v zaškolovacích kurzech pro budoucí instruktory na snowboardu.

Na úvod bych se Tě ráda zeptala, co to vlastně mountainboard je? Jak by jsi ho charakterizoval a obecně vysvětlil podstatu tohoto sportu?

MAREK: Mountainboard je prkno podobné snowboardovému, ale podstatně menší. Je opatřeno speciálními trucky a koly pro pohyb v terénu, takže vypadá jako větší skateboard a je opatřen vázáním. Pro mě byl původně mountainboarding letní alternativou snowboardingu, protože jsem se na něm pohyboval převážně po sjezdovkách, ale nyní je tento sport čím dál více vidět i ve skateparcích, ulicích a staví se i mountainboardové parky, takže bych ho charakterizoval jako sport pro milovníky jízdy na prkně ve volném terénu.

Je pravdou, že první mountainboard k nám do České republiky ze zahraničí jsi dovezl právě ty?
MAREK: Tak to pravda není. První mountainboard do České republiky dovezla parta kluků z okolí Frýdku-Místku, někdy v roce 1997 a pod jménem Biohazard Industries začali zkoušet a tato prkna sami vyrábět. Já byl asi jeden z prvních, kdo si od nich mountainboard koupil a to někdy v roce 1999.

Kdy ses o něm poprvé dozvěděl/viděl?
MAREK: To si pamatuji docela přesně. Na jednom zahraničním TV kanálu jsem viděl hrozně krátký záběr jízdy na mountainboardu (spíš seskakování nějakých zatravněných schodů) a tak mě to zaujalo, že jsem hned začal zjišťovat, kde se dá podobné prkno pořídit.

Kde jsi tomuto sportu přišel na chuť?
MAREK: Tak hned jak jsem si mountainboard pořídil, ale asi nejvíce po prvních závodech v Palkovicích v roce 2001, kde jsem poznal další pořádný mountainboarďáky a bylo to… :o).

Společně s Martinem Zelingrem a Vlastimilem Vencem, jste vytvořili Českou mountainboardovou asociaci, díky které vzniko i mountainbordové sředisko Silly Hill blízko Havlíčkova Brodu u obce Horní Krupá. Věřím tomu, že začátky mohly být velmi těžké, naše společnost málo kdy podporuje sport, který je u nás nový. Jak to bylo s výstavbou Silly Hill, bylo těžké najít třeba jen místo nebo sehnat materiál?
MAREK: Určitě máš pravdu. Těžké to bylo a těžké je to stále. My jsme měli velké štěstí, že jsme narazili na chápavého starostu obce Horní Krupá a nadšeného majitele tamní sjezdovečky, který nám dal část kopce k dispozici. Nějaké ty Tatrovky hlíny jsme sehnali přes starostu, protože v nedalekém okolí se stavěla silnice a bylo potřeba přebytečnou hlínu někam odvést a vysypat a něco přes kamarády ze stavebních firem. Pak už to bylo hlavně házení a plácání lopatou, dřina a pomoc kamarádů, aby vznikl původně jeden skok a pak ještě další dva v řadě.

Jaké jsou další cíle této asociace?
MAREK: Asociace českého mountainboardingu ATBA-CZ je nezisková organizace zastupující tento sport. Mezi její hlavní cíle patří propagace mountainboardingu v ČR, podpora akcí a center, komunikace s jezdci, prosazování bezpečnosti a poskytování odborného tréninku a také hledání finančních zdrojů pro jmenované aktivity.

Jednu dobu u nás v ČR fungovala firma Biohazard Industries, která se věnovala výrobě mountainboardů, v tom jsi také figuroval?
MAREK: Ne, akorát jsem odjel jako jezdec pod jejich jménem tour po Polsku, která tento sport propagovala a měl jsem u nich nějaké výhody spojené s nákupem věcí.

Trvalo dlouhou dobu, než si mountainboard našel větší procento přiznivců i u nás?
MAREK: Myslím si, že mountainboarding u nás stále nemá velké procento příznivců. Komunita kolem mountainboardingu je v podstatě stále stejná, noví nadšenci přicházejí, ale také odcházejí a vše se točí kolem takového starého jádra. Na jednu stranu je to příjemné vidět kolem sebe furt ty stejné obličeje, ale na druhou stranu už by měla přijít nějaká nová silná generace, která tento sport u nás posune někam dál.

Jak pokročil vývoj mountainboardu od doby, co jsi na něm jel poprvé?
MAREK: Podstatně. A to ve všech směrech. Mountainboardy jsou lehčí, stabilnější a odolnější. Limity mountainboardingu se díky zahraničním jezdcům posunuli někam nepochopitelně daleko. Závody a akce jsou také hlavně v zahraničí větší a kvalitnější. Dnes je mountainboarding opravdu úplně někde jinde, než když jsem se na něm poprvé rozklepaně rozjel.

Myslíš si, že v České republice je mountainboard na dobré úrovni, dejme tomu srovnatelné se zahraničím, např. Anglie?
MAREK: Rozhodně není a dlouho nebude.

Jestli to tak není, tak v čem vidíš největší problém?
MAREK: Jak sem již odpověděl, tak u nás nevyrůstá nová generace jezdců, která by do toho šla na 100% jako např. v Anglii. Hlavně Anglie i díky nedostatku sněhu vidí obrovský potenciál v tomto sportu. A protože za sněhem to mají Angličané daleko, tak jezdí na mountainboardu a dávají tomu vše.

Myslíš si, že tento sport u nás má vybudovanou tradici a nejedná se pouze o hit této doby?
MAREK: Tak rozhodně mountainboarding nebude nikdy hitem dané doby a poté se jaksi vypaří. Už jenom proto, že to ani nemůže být módní sport. A co se týká tradice, tak za tu dobu co u nás existuje si určitě tradici vybudoval. Důkazem jsou toho tradiční akce a závody, které se rok co rok opakují.

A teď z jinéhou soudku. Pro lidi, kteří by o sport měli zájem a nikdy na tom nestáli. Je důležitá průprava na jiném boardu? Např. snowboard, longboard nebo skateboard?
MAREK: Určitě zkušenosti s podobnými sporty pomůžou, ale zkusit to může opravdu každý. Důležité je vybrat si ten správný terén a někoho, kdo poradí v začátcích.

Je mountainboard hodně náročný na fyzickou kondici?
MAREK: Já se u něj pravidelně dost zapotím, takže asi ano, ale běhat maratóny se po nikom nevyžaduje.

Kde se tomuto sportu můžeme věnovat? Popřípadě dá se domluvit např. začátečnický kurz nebo instruktor?
MAREK: Určitě pro začátečníky je ideální mírný zatravněný kopeček nejlépe do protisvahu, ale postupem času můžete jezdit téměř kdekoliv. Záleží jen na Vás a co od mountainboardingu očekáváte. V dnešní době se dají domluvit i začátečnické kurzy s možností otestování vybavení. Nejlépe přes stránky www.boneshaker.cz.

Pokud bychom se rozhodli na mountainboardu začít jezdit, podle čeho bychom měli prkno vybírat a jak se pohybují ceny?
MAREK: Mountainboard není zrovna levná záležitost, ale dají se sehnat levná začátečnická prkna, která postupem času budete měnit za lepší a kvalitnější. Ceny se pohybují v rozmezí od cca 4 tisíc pro děti a začátečníky až po i 40 tisíc korun za sjezdové speciály. Doporučuji si nechat před koupí poradit od prodejce, kterého by měli zajímat jak Vaše fyzické proporce tak i co od prkna očekáváte.

Je důležité si zakoupit chrániče a jaké?
MAREK: Bez chráničů na mountainboard nelez. Bez pádů se tento sport neobejde, takže doporučuji určitě helmu a chrániče kolen, loktů, zápěstí, kostrče a vyplatí se i páteřák.

Může se tomuto sportu věnovat opravdu každý?
MAREK: Ten kdo má chuť si tento sport vyzkoušet, tak se mu může i věnovat. Viděl sem jezdit jak malé děti, pravidelně s námi jezdí holky, tak dokonce i otce od rodin a maminky.

Jsou nějaká rizika ohledně provozování mountainboardu?
MAREK: Jako každý adrenalinový sport nese i mountainboarding řadu rizik. S tím musí člověk počítat. Zase záleží na člověku, co od ježdění očekává, může ho provozovat rekreačně a rizika se sníží a nebo může chtít posouvat limity a pak těch rizik je podstatně víc. Nejdůležitější je vědět na co mám a nenechat se vyprovokovat k něčemu bezhlavému.

Mountainboarding nepatří zrovna mezi sporty s dlouhodobou tradicí nebo s komerčním propagováním, proto mnoho lidí při prvním pohledu na mountainboard vidí jen nebezpečně vyhlížející prkno. A často si kladou otázku, zdali je možné se na tomto prkně vůbec naučit a jak dlouho by to trvalo? Jaký je na to tvůj názor?
MAREK: Můj názor je asi takový, že dokud člověk nevyzkouší, tak neví. Určitě to není o tom, že se postavím na prkno a hned budu skákat salta, ale postupem času se naučí jezdit každý natolik, že bude mít z jízdy požitek a ne trápení. Někomu to trvá týden, někomu měsíc… nejdůležitější je si najít zábavu a tou mountainboarding určitě je.

A nakonec, co by jsi popřál mountainboardingu do budoucnosti?

MAREK: Osobně bych si přál, aby mountainboarding rostl stejně jako roste nyní a to jak ve vývoji, tak v kvalitě jezdců. Aby se rodily nové talenty, které budou posouvat mountainboarding dál a dál. Aby momentálním jezdcům to jezdilo se stejnou chutí a stejně dobře jako jezdí nebo ještě líp. Aby se udržela pořád tak dobrá parta lidí, která kolem mountainboardingu momentálně je. Abychom neztráceli chuť pořádat a organizovat akce a určitě i hledat nějakou tu podporu ze strany nových areálů a institucí, která určitě také napomůže kvalitě a budoucnosti téhle zábavy.

Díky za rozhovor...

Otázky pokládala: Nikol Wolfová

Foto: Adéla Hrochová, Kamila Morongová, Tomáš Dědič, Martin Zelingr