ČR: Lázně Bohdaneč - pohoda, která léčí - VIDEO

Dnes je to ale město moderní a pro svou letitou tradici velmi významné. Leží jen nedaleko od Pardubic a lidé si tam od pradávna jezdí léčit bolavé klouby, revma, různé poúrazové stavy a podobné nepříjemnosti. Město možná i proto vypadá trochu ospale.

Relax na každém kroku

Z fontány uprostřed kruhového objezdu, údajně nejvydařenějšího v celém Česku, vytrvale stříká voda. Do toho začíná poprchávat a lázeňští hosté, kteří jinak volí velmi volné tempo, přidávají do kroku, aby protivným dešťovým kapkám unikli.

Na příjemně prostorném bulváru má otevřeno hned několik hospod, jedna cukrárna a také bývalá taneční kavárna, jejíž portál nápadně připomíná staré prvorepublikové časy. Nikde nic moc nevaří. Turisté se do Bohdanče zas tak nehrnou, lázeňáci zas mají stravu v ceně pobytu, a tak se žádný z majitelů restaurací, co se jídla týče, zrovna nepřetrhne. Lázně Bohdaneč se prostě odevzdaly svým klientům, kterých tam ročně zavítá asi osm stovek.

Trocha lázeňské historie

Slatinné lázně se na popud Jana Veselého rozjely roku 1897. Tehdy léčebné kůry otestovalo 70 pacientů. Zřejmě odjeli spokojení a tak po letech z Pardubic do Bohdanče, tak zněl původní název tehdejší obce, začal jezdit první pravidelný autobusový spoj.

Vrt zvaný Panenka s 21 °C horkou minerální vodou geologové objevili v letech 1913 – 1914. Ten ale na pokrytí provozu větších lázní nestačil. Teprve jeho mladší a o 40 metrů hlubší verze - vrt Nová Panenka s hloubkou 388 metrů, pak nároky lázeňského města dokázal uspokojit.

Oproti věhlasným lázeňským městům jako jsou třeba Karlovy Vary, jsou Lázně Bohdaneč skutečnou oázou klidu a relaxace. Nikdo se s nikým nepředhání o to, kolik sní lázeňských oplatek, fronty na zmrzlinu nebo na cokoliv jiného neexistují. Tady je prostě pohoda.

Stín Josefa Gočára

Kolonáda je zasazená do lesoparku, kde pacienti na podloží mírumilovné polabské roviny, pohodlně korzují sem a tam a přitom míjí několik bohdanečských lázeňských domů - Bílý, Jubilejní, Veselý, Veselý Plus a Gočárův pavilon – pojmenovaný po svém staviteli.

Laik by dílo architekta Josefa Gočára, který sem významně vryl svůj „rukopis“ do většiny staveb města, zřejmě patřičně nedocenil. Nejspíš by řekl něco jako „pěkný barák.“ Odborníci se ale před jeho nápady sklání. Dvoupatrový Pavilon Gočár, vystavěný v kubistickém slohu je dnes chráněnou architektonickou památkou.

Zajímavostí Lázní Bohdaneč jsou sluneční hodiny, zasazené do trávníku lázeňského areálu. Fungují stejně jako každé jiné, jen s tím rozdílem, že jejich ručičku představuje člověk. Deska uprostřed značí jednotlivé měsíce. Aby hodiny ukazovaly správně, je třeba postavit se na aktuální měsíc. Menší osoby pak ještě můžou vzpažit.

Text/foto/video: Klára Svobodová