Historie

 Jméno Portugalska je odvozeno z latinského Portus Cale. Tato země leží na západě Pyrenejského poloostrova a jejím jediným sousedem je Španělsko. Pro dějiny Portugalska je podstatné to, že na začátku 5. století n.l. bylo obsazeno germánskými kmeny, které zde zřídily několik království. Ovšem o nějakých dvě stě let později byl Pyrenejský ostrov téměř celý dobyt Maury. Město Braga se stalo neoficiálním centrem katolického odporu. Portugalci vidí vznik svého národa v datu 28. června 1128, kdy se odehrála bitva u Sao Mamede a Alfonso Henriques se jmenoval prvním princem Portugalska a o rok později portugalským králem. V období 16. a 17. století se z Portugalska stala evropská velmoc. S Anglií, Francií a Španělskem po boku se tak po ekonomické, kulturní i vojenské stránce stalo jednou z nejmocnějších zemí světa. Portugalci hlavně začali objevovat a dobývat svět. Na počátku 15. století byla objevena Madeira a většiny Azor. Roku 1484 ušla Portugalsku obrovská příležitost, když zamítlo Kolumbův plán na cestu do Indie západní cestou, protože se to zdálo jako pošetilá myšlenka, která si nezaslouží dostat šanci na realizaci. O deset let později došlo k podepsání slavné smlouvy z Tordesillas se Španělskem. Obě země si v ní, na popud papeže, velikášsky půl na půl rozdělily svět.

    Portugalci mezitím pokračovali v objevování. Bartolomeo Dias v roce 1487 doplul k mysu Dobré naděje, Vasco de Gama se dostal až do Indie a roku 1514 Portugalci dosáhli Číny a Japonska. Ovšem v 16. století pomalu začal úpadek této rozsáhlé říše. Po šedesát let (1580-1640) jí vládli španělští králové a její kolonie byly napadány španělskými protivníky - Angličany a Nizozemci. Kvůli neutěšené situaci v zemi mnoho obyvatel emigrovalo do Brazílie a situace vyvrcholila roku 1709, když král Jan V. emigraci zakázal, protože země přišla o velkou část obyvatelstva.

                                                                                                                                                        Po další staletí bylo Portugalsko v kontinuálním úpadku. V roce 1926 došlo k vojenskému puči, který měl za následek vznik pravicově orientovaného diktátorského režimu v čele s Antoniem de Oliveirem Salazarem. Tato a následující období zahrnující převážně druhou polovinu 20. století je pro Portugalsko charakteristické v tom, že začalo postupně ztrácet své kolonie. Diktatura vydržela téměř padesát let, v roce 1974 ji totiž po nenásilné karafiátové revoluci vystřídala moderní demokracie, která přetrvává až dodnes.

zpět