SR, Trstená – sakrální kulturní dědictví

Mezi nejvýznamnější památky města patří farní římskokatolický kostel sv. Martina s areálem. Jeho historie sahá do roku 1371 a úzce souvisí se vznikem města. Původně gotický kamenný chrám byl zasvěcen Panně Marii, v 17. století sloužil potřebám evangelické komunity, v roce 1641 byl kostel obnoven v renesančním slohu a o pár let později vypleněn litevským vojskem. Sedmnácté století v důsledku změn v náboženském myšlení přineslo i změnu původního zasvěcení a od těch dob je patronem kostela svatý Martin. V letech 1741 až 1747 došlo k rozsáhlé barokní přestavbě. Náboženská stavba byla rozšířena do podoby trojlodí a přibyla i barokní cibulová věž. Ve 20. století dostal kostel nový mobiliář i se třemi oltáři od mistra Ferdinanda Prinotha z Tyrolska. Druhá světová válka sakrální stavbu značně poškodila, avšak postupná oprava vrátila kostelu svou nezaměnitelnou krásu.

Pokud se vrátíme k barokní věži s cibulovitým zakončením, v letech 1947 a 1948 byla obohacena o čtyři menší věžičky a čtyři zvony, které posvětil spišský diecézní biskup Mons. Ján Vojtaššák. 49 metrů vysoká věž s balkonem a hodinami je přístupná široké laické i odborné veřejnosti. Výstup na věž je třeba dohodnout předem (buď v TIKu, nebo na farnosti).

Areál farního kostela je lemován zdí (hradbou), kde jsou vybudované kamenné zpovědnice na způsob výklenků, vedle nich jsou umístěny hroby a malá polygonální kaple sv. Kříže přebudovaná z původní bašty. Nacházejí se zde i krypty. Pod samotným kostelem jsou hned dvě. Pohřbívali se sem významní členové měšťanských rodin a rodů, diecézní kněží i členové františkánského řádu. Do současnosti se v kryptách dochoval unikátní soubor ornamentálních rakví měšťanů či kolorované truhly nezletilých dětí, které nemají na území Slovenska obdoby. V roce 2017 se zrealizovala obnova tohoto historického pokladu, cílem bylo zpřístupnění široké veřejnosti.

Neposlední pozoruhodností areálu je vstupní brána z poloviny 17. století. Jedná se o jednoduchou jednopodlažní stavbu obdélníkového půdorysu. V horní části brány se nachází místnost, kde byl kdysi uložen městský archiv, v dolní části byla zase umístěna jáma, která sloužila jako veřejné vězení. Na čelní stěně se nachází barokní vyobrazení Panny Marie s Ježíškem v náručí. Okolí lemuje latinský nápis a po stranách do prostoru vystupují dvě barokní hlavy malých andělů. Při vstupu se nachází také pískovcová socha sv. Anny s Pannou Marií a v nice je umístěna socha sv. Antona Paduánského. Celý sakrální prostor je národní kulturní památkou a představuje významnou součást hmotného kulturního dědictví města Trstená.

V těsném sousedství kostela stojí fara, která sice nepatří mezi historické památky, ale její zajímavé architektonické řešení vás určitě zaujme. Pro úplnost musíme zmínit Karola Wojtylu (sv. Jan Pavel II.), tehdejšího krakovského biskupa, který byl častým hostem zdejšího děkana. Postupně se přesouváme za kostel, kde se nachází Dům kultury.

S prohlídkou města budeme pokračovat zase za týden.

GPS: 49°21'37.0"N 19°36'38.5"E

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová