Benešov

Historie Benešova se začala psát již v 11. století, kdy zde byla založena osada s kostelíkem. Počátkem 13. století zde začala stavba minoritského kláštera. Osada se postupem času začala rozrůstat a bylo zde založeno zdravotnické zařízení. Osadě bylo také přiděleno tržní právo a byla povýšena na městys. Ve 14. století město i s konopišťským panstvím obdrželi Šternberkové, z jejichž erbu je také odvozena dnešní podoba znaku města (osmicípá zlatá hvězda v modrám poli. Za dob husitského hnutí, po vypálení města Janem Žižkou se zde konaly zemské sněmy. Konec třicetileté války znamenal pro Benešov velké plenění. Po příchodu rodů Přehořovských a Vrtbů zde vznikla piaristická (klášterní) kolej, která se stala kulturním a vzdělávacím centrem kraje pro další století. Na tradici této koleje dnes navazuje Benešovské gymnázium, na kterém ještě nedávno učili poslední členové piaristického řádu. Koncem 19. a začátkem 20. století naposledy změnil své šlechtické majitele. V této době koupil zámek Konopiště následník rakouského trůnu František Ferdinand D'este.  Který vtiskl interiérům i exteriérům zámku podobu, v jaké je známe dnes. Ve 20. století zde také působily významné umělecké osobnosti. Byl zde hudební skladatel Josef Suk, spisovatel Vladislav Vančura, architekt Otakar Novotný, ale také významný český sochař a malíř Miloslav Chlupáč. V současné době je Benešov hospodářským a kulturním centrem regionu. Turisté se sem jezdí dívat nejen na krásy konopišťského zámku a parku, ale také na muzeum umění 20. století, ve kterém najdete vše, co je s uměním neodmyslitelně spjato.

Text: Ondřej Barták

Foto: Wikimedia Commons, Petr1868, č.2, č.3, č.4