ČR, Poděbrady: hydroelektrárna jako z filmu - VIDEO

Tahle budova, zdobená několika věžemi, které ale samozřejmě mají svou funkci, si „zahrála“ ve filmu z roku 1934 - Hrdinný kapitán Korkorán s Vlastou Burianem. Tehdy se ještě Labe v Poděbradech využívalo ke koupání. Na pravém břehu dokonce stály skokanské můstky a všechno, co v horkých dnech lidem a hlavně pak lázeňským hostům zajišťovalo komfort. 

Vlasta Burian a jeho film story

Dneska je všechno jinak. V místech, kde bývala plovárna a kde se Vlasta Burian, v roli potrhlého pedanta a na čas a „vrchního slunečníka“, v pruhovaných plavkách na kšandy dvořil jedné lázeňačce, stojí, jen dál od břehu, golfové hřiště. Sportovní střelnice v témže místě přestala plnit svůj účel asi před dvaceti lety. Teď tam najdete hospodu nostalgicky pojmenovanou „Na střelnici“. Pár set metrů po proudu, na řece nikoli na jejím břehu, taky poděbradskou hydroelektrárnu.

Stop remorkérům, zelená zábavě

Není to tak dávno, co se městem projížděly remorkéry. Ke štěstí všech obyvatel města, ale nevoli loďařů, už tomu tak několik let není. Na tomhle labském úseku mají zelenou všechna malá plavidla – motorové čluny, menší jachty atp. Fungují tu nevelká přístaviště a taky nové hospůdky, nalepené na břehu.

Hydroelektrárna - její vznik a podoba

To kvůli lodní dopravě – resp. jejímu zkvalitnění a zároveň zlevnění, poděbradská hydroelektrárna ještě spolu s pohyblivým jezem na Labi vznikla. Součinnost obojího pak mělo chránit město před poměrně častými povodněmi. Celý kolotoč kolem stavby poděbradské hydroelektrárny se rozjel roku 1906 v rakouské Vídni, kde tehdy sídlilo Ředitelství vodních cest. Na zvědy byl vyslán inženýr Zimmler, jemuž se ve stínu poděbradského zámku zrodil v hlavě projekt, který začal realizovat o osm let později. Roku 1916 byl hotov pohyblivý jez, vodní elektrárna pak o tři roky později. Na plno se oba mechanismy rozjely roku 1919. Díky tomu se mohla roku 1924 dostavět i plavební komora.

O podobu díla se zasloužil architekt Antonín Engel, mj. poděbradský rodák, kterého proslavil návrh podolské vodárny v Praze, přestavba Rudolfina nebo úspěšně realizovaný návrh části pražských Dejvic – Vítězného náměstí, známého jako „kulaťák“, několik budov ČVUT nebo třeba budovy Generálního štábu.

Před uměním architektů, kteří dovedou spojit krásu s funkčností, je třeba smeknout. Poděbradská vodní elektrárna se skutečně povedla. Kromě výše zmiňovaných funkcí slouží taky jako spojnice s místním koupalištěm „Jezero“, a pro mnohé i jako velmi příjemná zastávka s dokonalým výhledem na obě strany řeky, hlavně na poděbradský zámek, dominantu celého města.

Tak trochu „jiný“ pohled na zámek nabízí loni otevřený městský ostrov. Nápad radních otevřít i tenhle roky zapovězený „revír“ byl prostě geniální. Svůj koutek v podobě přírodního fitness centra tam mají senioři. V naprostém klidu a s dokonalým výhledem na řeku a vodní elektrárnu tam můžou jemně potrápit svoje tělo. Děti, ale i mnozí dospělí se zas zamilovali do zvířat z mini farmy. Dvě ovce a kozy, světe div se, dokážou zázraky. Kdyby tam časem vyrostla nějaká hospůdka – prostě paráda.

Text/foto/video: Klára Svobodová