ČR, Poděbrady: sláva železitých lázniček - VIDEO

Tak trochu postaru žije lázeňská kolonáda také letos na jaře, v den, kdy se oficiálně zahajuje lázeňská sezona. V duchu tradice se do dalšího roku vstupuje společně s dechovou hudbou, která hraje převážně pro starší lázeňskou klientelu. K příležitosti nové lázeňské sezony byl letos slavnostně otevřen pramen Eliška. V pořadí šesté zřídlo ve městě, stojí na kolonádě v prostoru před kongresovým centrem.

Mix lázeňských hostí a místních lidí

Lázeňští hosté, kteří mají program dne rozložený na hodiny, tak aby stihli všechny léčebné procedury, se nejčastěji pohybují na trase mezi budovou centrálních lázní a lázeňským domem, kde jsou ubytováni, s přirozenou zastávkou na lázeňské kolonádě. S jejich poslední procedurou roste také chuť probádat, co všechno tyhle lázně vlastně nabízí. V podvečer se proto kolonáda plní lázeňáky i místními lidmi, kteří jsou chtě nechtě součástí lázeňského života, neboť lázně nejsou strčené stranou, ale jsou součástí města. Také oni korzují kolonádou, která spojuje náměstí se zbytkem města, sem tam, a rádi vysedávají v lázeňských kavárnách a užívají všech výhod, které jim lázně přinášejí.  

Kouzlo rezavé vody

V prvé řadě je to pramenitá voda Poděbradky, která do rezava barví všechno, s čím přijde do styku. Obsahuje hodně železa, a tak jinak průhledné plastové lahve, do kterých si místní zázračnou vodu obyčejně čepují, mají barvu rzi. Vodu bohatou na oxid uhličitý místní lidé milují a stojí na ní fronty. Pro „cizince“ zas takovým lákadlem není. Většinou jim vadí těžká chuť, ale také aroma, připomínající zkažená vejce. Hlavními spotřebiteli Poděbradky jsou tedy místní, kteří ale respektují lázeňské hosty a mezi čepováním několika svých oranžově zbarvených plastových lahví, jim většinou dají přednost, aby i oni mohli ochutnat a měli tak blíž k železnému zdraví z Poděbrad.

Přímo v lázních, na kolonádě, stojí altán, určený lázeňským hostům. Za vodu se neplatí ani tady, pouze za kelímek. Zřídlo stojí před i za nádražní budovou, na Riegrově náměstí, na náměstí Jiřího z Poděbrad, přímo pod zámkem. A jak jsme řekli, letos se poprvé lidé mohou napít také z Eliščina pramene.

První zřídlo bylo vyhloubeno na zámku

Vůbec první zřídlo, dnes už nefunkční, najdeme na zámeckém nádvoří. Roku 1905 ho objevil pruský proutkař Karel Bulow. Tehdy se muselo hloubit skoro sto metrů pod zem. Přání tehdejšího majitele poděbradského zámku knížete Hohenlohe, bylo ale splněno a Poděbradům se v té době otevřela slibná budoucnost. Novinky o železitém prameni v Poděbradech se šířily rychle.

Víra v uzdravení přiměla mnohé nemocné, aby do města tu zázračnou vodu přijeli ochutnat. Zámecký pramen a nečekaně velmi úspěšná první lázeňská sezona jen nastartovaly rychlý rozvoj lázeňství v Poděbradech. Roku 1908 nechal kníže Hohenlohe vysvětit lázně na Knížecí. Do města se od těch dob sjížděli významní hosté – T. G. Masaryk, Franc Kafka, Eduard Beneš, Miloš Forman a řada dalších. Vlasta Burian proslavil lázně Poděbrady ve snímku Hrdinný kapitán Korkorán. O „železitých lázničkách“ se vědělo už v 17. století, prvorepubliková doba byla ale pro Poděbrady nejvýznamnější. O slávu městských lázní v Evropě se zasloužil zejména pražský kardiolog Václav Libenský.

Text/foto/video: Klára Svobodová