ČR, Přerov nad Labem I.- skanzen: o staletí zpět – VIDEO
Síla dubnového slunce nabrala na intenzitě a po chladném ránu se kolem poledního teplota vyšplhala až přes dvacet stupňů Celsia. Pokladní ve skanzenu sedí venku na lavičce a lamentuje nad tím, jak od rána nejde proud. Popíjí kafe a vždycky, když někdo přijde, zajde dovnitř do kanceláře, aby mu prodala vstupenku. Všem vysvětluje, že kvůli výpadku elektřiny, nebudou mít jinak osvětlené expozice tu správnou dobovou atmosféru.
Jenže dobovou atmosféru tam má všechno, co tam stojí – proud neproud. To bylo také záměrem. Tradiční vesnice a pospolitost lidí, kteří ji obývají, v moderní době zanikla. Průmyslová revoluce se postarala o pohodlnější život, a zároveň zmírnila nutnost spoléhat se jeden na druhého.
Typicky vesnický život tedy víceméně zanikl a je jisté, že staré časy už se nikdy nevrátí. Podobu o staletí starší vsi ale dokonale ukazuje přerovský skanzen, který funguje od roku 1967. Kdybychom se měli vrátit ke skutečnému počátku, museli bychom se vrátit až někam kolem roku 1900, kdy staročeskou chalupu k muzejním účelům zakoupil tehdejší majitel zámku – toskánský Habsburk Ludvík Salvátor. Jeho pokračovatel – Polabské muzeum, pak jeho nápad dotáhlo do konce.
Jak soudruzi nepochybili…
Po osvobození po 2. světové válce zůstala prázdná a prakticky nevyužitá. Konfiskace majetku nebyla nutná, protože chalupu nikdo neobýval. Prostě připadla státu, jako ostatně všechno ve jménu znárodnění. V tomto případě je zázrak, že neskončila v troskách, ale stala se jakýmsi základním kamenem Polabského národopisného muzea.
Po desítkách let se ukázal tehdy absurdní nápad zakonzervovat starou chalupu jako geniální. Pro lidi, kteří žijí v dnešní IT době, totiž návštěva skanzenu působí terapeuticky. Ve starodávných staveních, kde je ze zdí cítit vlhkost, se člověk v myšlenkách vrací o staletí zpět a snadno si uvědomí, že žádná doba není lehká.
SCI - FI pro budoucí generace
Zatímco dnešní senioři, kteří se sami sarkasticky označují za nejstarší exponáty, se s úsměvem dotýkají předmětů, které kdysi používali, generace po nás si na tomtéž místě bude nejspíš připadat jako ve SCI-FI filmu. Až budou procházet starou školou, sušárnou nebo typickou staročeskou chalupou, budou mít hlavu plnou nechápavých otázek.
V Přerově stojí celkem 30 historických objektů – devět chalup, čtyři špýchary a několik dalších drobnějších staveb a lidových památek. Dohromady nabízí neobvyklý pohled do života tehdejších vesničanů. Člověk snadno pochopí, jak se pekl chleba, řezalo dříví, pěstovali králíci, chodilo do školy nebo slavilo. Ve skanzenu v Přerově si nejen odpočine, ale také se lecčemu přiučí.
Slovy klasika: “Ten kdo nezná historii, je nucen opakovat její chyby.“
Text/foto/video: Klára Svobodová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek