Město Kolín

Podle nejstarších písemných pramenů z roku 1261 bylo město původně nazýváno jako Colonia. O tom co původní název znamená, se píše spousta různých teorií. Archeologické nálezy z města dokládají, že vzniklo na místě osídleném již v pravěku. Nejstarší známka života sahá až do doby kamenné. Historikové se domnívají, že toto území bylo velice silně osídleno a že zde byla veliká obchodní křižovatka.

První nalezená písemná známka o existenci města pochází z doby vlády Přemysla Otakara II, který za doby své vlády zakládal mnoho měst s pomocí německých kolonistů. Ty pravděpodobně pověřil i založením města Kolín. Krátce na to nechal také kolem města postavit hradby a osvobodil je na čtyři roky od všech berní, platů, cel a mýt. Původní obyvatelé města byli převážně zemědělci, řemeslníci a živnostníci. Zbohatlí němečtí patriciáti se stávali také nákladníky nedalekých stříbrných kutnohorských dolů. Začali v Kolíně stavět své domy a na boží počest postavili roku 1292 na vršku naproti Kutné Hoře hornický kostel všech svatých. Po smrti Václava II. Začaly boje o český trůn. V roce 1307 se Kolín pokusil dobýt německý král Albrecht, ale jeho pokus se nezdařil. Dalším bojovníkem, který se pokusil o dobytí města byl Jan Lucemburský. Po tom co se stal panovníkem odňal Kolínu veškeré výsady, které mu ale brzy zase vrátil a přidal i nové.Karel IV. a Václav IV. udělili městu ještě další výsady, které umožnili růst města a bohatnutí občanů. Město se tak stalo jedním z největších v českém království.

Na počátku Husitské revoluce stál Kolín na straně královy dcery Žofie a později císaře Zikmunda. Roku 1412 město dobrovolně podlehlo vpádu husitských vojsk, která zde zničila dominikánský klášter a upálila šest mnichů s kolínským farářem Hynkem z Ronova. Roku 1427 oblehl město Prokop Veliký a následně jej dobyl. Německé kolonisty z města vyhnal a obsadil ho husitskou posádkou pod vedením Jana Čapka. Kolín se stal husitským městem a v kostele sv. Bartoloměje byli ustanovování kněží církve podobojí.

V polovině třicátých let 15. Století se dostal k moci nad městem hejtman a kněz Bedřich ze Strážnice za to, že uznal Zikmunda jako českého krále a dostal od něj Kolín s okolím do zástavy. Na místě, kde původně stál dominikánský klášter byl postaven hrad Lapis refugii (Kámen útočiště). Nedlouho poté však přešel hrad i Kolín do majetku Jiřího z Poděbrad, který je odkázal svým synům. Město si vydobylo nazpět své postavení svobodného královského města. V roce 1547 se kolínští občané postavili císaři Ferdinandu I. Potom co byla vzpoura potlačena byly městu odňaty veškeré historické výsady a majetek. Kromě této události se město  v 16. Století velice dobře rozvíjelo. Zlom v tomto rozvoji nastal až v době příchodu třicetileté války, kdy Kolínem vedly důležité trasy a byl neustále obléhán a drancován. Třicetiletá válka přivedla Kolín na pokraj záhuby, většina budov zůstala poškozena, z původních obyvatel zbyla jen třetina. Navíc se zde objevovali také časté požáry. Ani v dalších letech nezavládl v Kolíně klid. V letech 1680 a 1713 byl postižen dvěma mohutnými morovými epidemiemi a v letech 1734 a 1796 ho postihly dva velké požáry. 18. Června 1757 se v blízkosti města odehrála jedna z nejkrvavějších bitev sedmileté války mezi Rakouskem a Pruskem, kdy byl poražen pruský král Bedřich II. vojsky Marie Terezie.

Město se z tohoto úpadku vzpamatovalo až za vlády císaře Josefa II., kdy zde opět ožila řemesla a obchody. Roku 1778 zde byla založena první a také jediná manufaktura C.K. výsadní závod na přední bavlny. Od počátku třicátých let 19. Století můžeme konečně mluvit o národním obrození. František Jaromír Rubeš tu začal pořádat divadelní představení a pozvedl tak české sebevědomí.

Významný zlom pro Kolín byla výstavba železnice z Olomouce do Prahy. Tehdy se město začalo skutečně rozvíjet jak po stránce hmotné, tak kulturní. V této době jsou zakládány nové továrny, peněžní ústavy a rozvíjí se také společenský život občanů. V roce 1865 občan Josef Weissberger postavil závod na rafinování lihu. Ještě rok před tím byl u nádraží založen cukrovar a nedlouho po něm vznikl další cukrovar Zálabí. Na druhé straně města vyrostla továrna na výrobu umělých hnojiv a lučebnin. V roce 1858 zde byl založen mužský pěvecký spolek a v roce 1862 zde byla založena jednota SOKOL, jako druhá po Praze.

Čárou přes rozpočet se stala v roce 1866 válka s Pruskem, při které bylo město okupováno. Za okupace se zde objevila epidemie cholery, při které zemřelo něco okolo 400 lidí. Město se však rychle vzpamatovalo. V obecních volbách zvítězila Strana pokroku. Na konci 19. Století byl již Kolín plně rozvinutým městem s více než 15 000 obyvateli. Rozvoj města přerušili obě světové války. Mezi nimi se městu dařilo. Roku 1927 byl dokončen nový železobetonový most přes Labe od architekta Roytha. Na zálabské straně města vyrostla v roce 1932 nová parní elektrárna, tehdy s největším komínem v Evropě. Za druhé světové války byl Kolín čtyřikrát bombardován spojeneckým letectvem.  Při třetí bombardami byl poškozen chrám sv. Bartoloměje. Při čtvrtém náletu byl poškozen kostel Všech svatých.

Dnes je Kolín okresním centrem s rozvinutým chemickým, potravinářským, strojírenským a polygrafickým průmyslem.

Text: Ondřej Barták

Foto: Wikimedia Commons, Martin Kozák, Timichal, č.2, Krokodyl, Pajast, č.2, -jkb-