Středočeský kraj

Město Mělník

Publikováno: 1.5.2008

Na soutoku Labe a Vltavy leží jedno historicky velice zajímavé město. Ano, je to Mělník. Pojďme si společně vyobrazit, co se v tomto městě dělo v jeho dávné historii.

Období vzniku města Mělník se připisuje doba, kdy začínalo vznikat z knížecích území jedno jediné velké, kterému tehdy vládl rod Přemyslovců. V místě, kde dnes město stojí, byl tehdy dřevěný hrad obehnaný hradbami, jehož přesnou polohu zatím historikové ani archeologové nedokázali přesně určit. Hrad nesl název Pšov a obývali ho Pšované. Historické prameny dokazující existenci tohoto hradu sahají až do konce 9. století. Pšov byl později sídlem Vratislava, který byl synem Bořivoje a otcem Václava. Na hradě prý pobývala i kněžna Ludmila. Poslední zmínka o Pšovanech se nachází v listině z roku 972. Hrad byl později přebudován pravděpodobně na příkaz knížete Boleslava II. Hrad byl také přejmenován na jméno kopce na kterém stál, tedy Mělník. Označení "civitas melnic" se nacházelo také na stříbrných denárech, které si nechala razit kněžna Emma, vdova po Boleslavu II. Kněžna Emma zemřela v roce 1005, nebo 1006. Od jejího úmrtí se neobjevovaly po dlouhých sto let žádné další známky o Mělníku. Pozůstatky hradu byly nalezeny až v roce 1972 při opravě exteriérů zámku. Byly zde nalezeny pozůstatky románských oken. Asi zde dříve stála obytná hradní budova, jejíž část byla dále použita i při přestavbě na gotický hrad a poté na renesanční zámek. Z původního kostela sv. Petra se také zachovala jižní věž, která je včleněna do nynější kostelní stavby.

Město Mělník bylo pravděpodobně vybudováno už ve 13. století. Nacházelo se zde významné tržiště. V roce 1247 patřil Mělník Václavově manželce Kunhůtě, která zemřela v roce 1247. Právní podklad pro ustanovení města podle magdeburského vzoru dal Mělníku syn Václava I. Otakar II. listinou ze dne 25. Listopadu 1274, která se v jejím opise zachovala. Povolil Mělnickému lidu přivážet po Labi na čtyřech lodích a skladovat v Mělníku sůl, sledě a jiné zboží. Tímto se Mělníku dostalo velkého obchodního významu. Král Karel IV. prohlásil město natrvalo za královské věnné město a rozšířil jeho panství o velký počet okolních obcí. Městu dal nové výsady a zařadil je mezi ty statky, které nesmí být nikdy odcizeny a které jen v případě potřeby mohou být zastaveny. Karel IV. zde také nalezl vhodné místo pro pěstování vinné révy, podobné té co se pěstovala ve Francii. Následující vláda Jiřího z Poděbrad a Jagellonců přinesla Mělníku nemalý hospodářský rozkvět. Nejčastějším řemeslem zde bylo stále vinařství.

Král Ferdinand I. Zastavil v roce 1542 mělnické panství feudálnímu velmoži Zdislavu Berkovi z Dubé, který dal hrad upravit a přestavět. V průběhu třicetileté války město i hrad utrpěly výrazné škody. Bylo poškozeno opevnění, doby i samotný zámek. V oblasti se rozmohl hlad a morová epidemie. V roce 1640 obývalo Mělník pouze 15 lidí. Vinařství po četných emigracích nekatolíků připadlo do rukou zámecké vrchnosti a majitelů okolních panství. Rozsáhlé škody na zámku a ve městě způsobilo také několik požárů v letech 1646-1681. Městské budovy byly opraveny a přestavěny v barokním stylu, zcela zničené doby byly znovu postaveny. Byl také obnoven kostel sv. Ludmily. V roce 1739 zdědila Mělník Marie Ludmila, jejímž manželem byl August Antonín Josef Lobkovic. Na více než 180 let tak město připadlo lobkovickému rodu.

Za napoleonských válek městem opět procházela vojska a tak bylo opevněno trojitým valem a příkopem. Z vinic se stala místa pro dělostřelce. V první polovině 19. století se Mělník stranil průmyslové revoluce a i přesto, že hojně zásoboval Prahu a její okolí, nepřesáhl význam provincionálního městečka. Změna nastala až po revoluci v roce 1850, kdy bylo městečko povýšeno na okresní město i s příslušnými institucemi - hejtmanstvím, četnickou stanicí a soudem. Jednou z předpokládaných možností hospodářského rozvoje byly nové pozemní a vodní komunikace. V roce 1874 byla do Mělníka zavedena železnice, roku 1888 byl postaven most přes Labe a o devět let později zde bylo zbudováno přístavní překladiště. O padesát let později byla zřízena nová vinice. V Mělníku v 19. století pobývali významní čeští umělci, jako například Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová, nebo Jan Neruda. Rostoucí zemědělská produkce doslova změnila město na středisko obchodu, kde se obchodovalo hlavně s potravinami.

Počátkem 20. století byl na Vltavě vybudován hořínsko-vraňanský plavební kanál. Tato stavba výrazně přispěla k rozšíření lodní dopravy. Ve 20. století se město hodně rozšiřovalo. Byly zde stavěny nové rodinné domky, přestavováno centrum města, vznikaly zde různé obchody a dokonce i spořitelna. Výstavbu města načas zastavila až 2. světová válka. Symbolem totality se v Mělníku stal sovětský tank číslo 153, který byl umístěn na betonovém podstavci poblíž staré budovy gymnázia.

Text: Ondřej Barták

Foto: Google