Svátek práce

V Chicagu proběhla roku 1886 pod vedením odborů celodenní stávka dělníků, která byla pořádkovými silami krvavě potlačena střelbou. Mnoho dělníků při ní přišlo o život. Následující den při demonstraci zahynuli další dělníci při výbuchu bomby, nastražené anarchisty. Na památku těchto událostí se poprvé v USA celostátně slavil Svátek práce 1. května 1888. O rok později, na návrh francouzských socialistů, přijala II. internacionála 1. květen za oficiální Svátek práce.

V socialistických zemích byl tento svátek považován za nejdůležitější. Městy procházely prvomájové průvody s transparenty a mávátky, na tribunách mávali představitelé moci. Účast podniků, škol i zájmových organizací na těchto akcích byla nepsaně povinná a nadřízení a učitelé museli kontrolovat účast podřízených a žáků. Dnes opět vyjdou do ulic odboráři, demokraté, komunisté, anarchisté a další. Mají na to právo, jako mají právo ti, kteří s nimi nesouhlasí. Pravdou však zůstává, že první máj jako Svátek práce by měl být důstojným svátkem. Vždyť práce je přeci věc velmi důstojná. Dobře odvedená práce si přece zaslouží vážnost a úctu, ať už ji vykonává zámečník, burzovní makléř nebo jaderný fyzik.

První máj je spojen ještě s jednou pohanskou tradicí. Žena, která v tento den dostane od muže polibek pod rozkvetlou třešní, bude celý rok přitažlivá a krásná. Polibek pod plodným stromem měl původně zajistit dvojici plodnost a poté i krásu pro ženu. Také tradiční stavění máje je spojené s projevem zájmu mladíka o svou vyvolenou.

Text: Pavlína Nováková

Foto: Wikimedia Commons, Daniel Zeman