Berlín: dva světy jednoho města
Ten, kdo nezná historii, nemůže porozumět přítomnosti a je odsouzen k tomu prožít minulost znovu. Při návštěvě Berlína si člověk rychle uvědomí, jak pravdivé tohle klišé je. Berlín není město k odpočinku, donutí vás přemýšlet.
Brandenburská brána: středobod německých dějin
Symbol znovusjednocení Německa, ale také místo, kde se slavil Hitlerův nástup k moci – Brandenburská brána. Na berlínském bulváru stojí od roku 1791. Původně se jí říkalo Brána míru. V její blízkosti se odehrály velice důležité momenty německých, ale i světových dějin. Z centra západního Berlína k ní vede široká a dlouhá třída, stejn, po které nesčetněkrát projížděl nacistický vůdce Adolf Hitler. Jen pár ulic od bývalé budovy sídla Gestapa a Brandenburské brány vyrostl také bunkr, ve kterém se Hitler krátce po kapitulaci Německa zastřelil. Na jeho místě, v ulici Kolmar Straße stojí jen panel s technickými daty o Hitlerově bunkru.
Dlažbu, po které denně projdou tisíce turistů, někdo polepil silnou lepenkou – přesně v místech, kudy vedla linie bývalé Berlínské zdi. Bezmála čtyři metry vysoké a 165 kilometrů dlouhé gesto Sovětské "nadkontroly" se i před Brandenburskou branou táhlo celých 28 let. Berlínská zeď kromě východního Berlína oddělila od západu taky Braniborsko. Měla zabránit dalšímu odsunu lidí na západ. V letech 1949–1961 totiž opustily hranice tedhejší NDR skoro 3 miliony lidí, převážně inteligence. S rokem 1961 přišlo rozhodnutí z Moskvy, které inicioval soudruh Nikita Sergejevič Chruščov. Hranice města se uzavřela. Nejdřív ostnatým drátem, pak zdí. Největší oslavy pádu Berlínské zdi, 9. 11. 1989, proběhly před Brandenburskou branou.
Berlínská zeď: symbol studené války i atrakce turistů
Z Berlínské zdi zbyly jen zbytky. Dva kusy stojí mezi Postdamer Platz a Checkpoint Charlie a druhý na Bernauer Straße. Nejdelší 1300 metrů dlouhé torzo Berlínské zdi "East side Gallery" vede podél řeky Sprévy. Karikatury tehdejších politiků tak trochu změkčují trvdé dopady studené války. To, co kdysi nahánělo lidem hrůzu a kvůli čemu umírali, je dnes turistickou atrakcí. Údaje o počtech zastřelených, kteří se pokusili přes zeď, nebo některý ze čtyř Checkpointů (pozn. red. hraničních přechodů) proniknout, se různí dodnes. Poslední uváděná čísla hovoří bezmála o 130 mrtvých. Desítky dalších případů se stále vyšetřují.
Skoro 21 let po pádu komunismu a sjednocení Německa je na území jednoho města pořád tolik zjevný rozdíl mezi západem a východem. Šedivé panelové domy stojí snad všude. Nevkus a uniformita komunismu z ulic východního Berlína nevymizely. "Já jsem tu byl před deseti lety a tahle ulice byla prázdná," popisuje proměnu východního Berlína kanadský mladík a ukazuje směrem k vysokým moderním budovám. "Spoustu míst jsem vůbec nepoznal. Dál od centra je to ale pořád stejné," dodává.
Checkpoint Charlie – další ze zastávek základní prohlídky Berlína
U zdi, kterou zdobí plakáty s fotkami z dob studené války, německý mladík emotivně popisuje příběh své matky. Byla jednou z odpůrkyň režimu. Prožila podobný život jako miliony východních Němců. Přežila. "Chtěla uprchnout, ale nakonec si to rozmyslela. Nemohla riskovat. Nebyla hloupá," vypráví hlasitě mladý průvodce. Lidé ho se zájmem poslouchají. Od fakt a fotografií na stěně nemohou odtrhnout oči. Asi dvacetiletá Francouzka nevěřícně kroutí hlavou, když se dívá na fotku z roku 1961, na které proti sobě kolem Checkpointu Charlie stojí americké a sovětské tanky.
Příběh Berlínské zdi zná snad každý. Dostane-li se člověk do stejných míst, chodí-li kolem vysoké zdi a čte-li příběhy lidí, kteří se pokoušeli dostat na západ třeba v kufru auta, pak teprve se stane i jeho příběhem. Berlín tohle umí dokonale. Pokud se mu otevřete, stanete se jeho součástí, zamilujete si ho a budete se tam chtít vrátit.
Berlín cyklistický
Zdá se to neuvěřitelné, ale v ulicích Berlína nejezdí moc aut. Prostorné Straße patří cyklistům. Své městské kolo má snad každý Berlíňan. Do práce na něm jezdí manažeři v kravatách i dámy v kostýmcích. Pro turistu je pak tím nejlepším dopravním prostředkem. Zhruba za 10 euro na den se dá pronajmout snad na každém rohu. Do ulic Berlína se podle Lonely Planet vydá nejméně 400 tisích cyklistů denně. K dispozici mají 130 kilometrů dostatečně bezpečných cyklotras.
Text a foto: Klára Svobodová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek