ČR: Krakovec

Ale pěkně od začátku – bude-li vám někdo tvrdit, že název obce Krakov a hradu Krakovec vznikl odvozením od jména knížete Kroka, nevěřte mu, ani kdyby to byl kronikář Kosmas. Historici už se dávno shodli, že název dali obci polští zajatci knížete Břetislava I. v 11. století, kteří nuceně osídlili do té doby pustou krajinu. Stále se v okolí drží i názvy Hedecko, rybník Polák atd.

Ve středověku patřilo Křivoklátsko a Rakovnicko k tradičním královským honitbám. A Křivoklát byl postaven a využíván jako zázemí pro výpravy za hojnou zvěří do zdejších rozsáhlých lesů. Počáteční historie Krakovce je s Křivoklátem spjatá. Krakovec dal postavit r. 1381 Jíra z Roztok a nejvyšší lovčí na Křivoklátě, který udělal kariéru na dvoře krále Václava IV. Pro stavbu hradu si zvolili ideální vyvýšené místo obtékané ze tří stran potokem. Skalní ostroh na čtvrté straně stačilo odkopat a příkop přemostit. Celý hrad je poněkud atypický v tom, že mu už od počátku chyběl obranný a opevňovací systém, byl postaven k pohodlnému bydlení, spíš jako zámek. Po mnoha historických peripetiích zde stále stojí torzo mohutné stavby, do níž vstoupíte jako za jírových časů původní cestou. Most přes příkop je zajímavost, kterou si určitě zevrubně prohlédněte. Byl postaven v roce 2005 způsobem, který měl simulovat středověké konstrukční postupy, tzn. jen za použití tehdy dostupných nástrojů a materiálů.

Za branou v pokladně si můžete půjčit křídu a pak se podepsat v hladomorně na důkaz, že nejste žádní poseroutkové. Tedy v „hladomorně“… Hladomorna to byla jen ve zmíněném filmu „Ať žijí duchové!“, který zde v 70. letech natočil Oldřich Lipský. Dnes průvodce na hradě tvrdí, že v těchto místech byl naopak sklad potravin. Hladomorna na Krakovci nejspíš nebyla vůbec, ale to místu na tajemnosti neubírá. Nástěnku s podpisy hlídá loutka Leontýnky Brtníkové z Brtníku, a tak vás asi nepřekvapí, když rozeznáte nápis „Vy cizáci, zmizte!“

Zbytky paláců, sklepy, nádvoří a věž si můžete projít sami, zájemcům průvodce poskytne výklad na nádvoří za pokladnou. Krakovec stojí v zásadě tak, jak jej založil Jíra z Roztok, neprošel zásadními přestavbami i později dostavěné renesanční štíty, které vidíte na archivním vyobrazení, už dávno opět vzaly za své.

Byla by chyba neobejít hrad zvenčí. Jednak byste neviděli mohutný arkýř, který byl původně součástí kaple, zřícené v polovině 19. století, ale také byste neměli minout pomník mistra Jana Husa, který stojí v jižním hradním svahu. Je to připomínka jedné významné dějinné epizody. Roku 1414 zde pobýval Jan Hus, kterému poskytl azyl tehdejší majitel panství, Jindřich Lefl z Lažan. Jan Hus už byl tehdy vyhnancem a pro církev kacířem, měl zakázanou Prahu a nemohl se už zdržovat ani na Kozím hrádku u Sezimova Ústí. Tady se věnoval duchovní práci a také kázání až do odjezdu na osudový kostnický koncil. Husův pomník v nadživotní velikosti je dílem sochaře Milana Váchy a architekta Rostislava Říhy.

A na závěr tip pro turisty – z Krakovce vede údolím říčky Javornice červená trasa do Zvíkovce. Úsek je dlouhý 12 km, vede lesem a s výjimkou občerstvovny v Machově mlýně nepotkáte živáčka.

GPS: 50°01'00.8"N 13°38'20.9"E

www.hrad-krakovec.cz

Text: Radka Snížková

Foto: Radka Snížková, archiv hradu – Jiří Sobek