ČR, Mikulov - město s vůní jihu - VIDEO

Jenže od té doby, co jsem do Mikulova zhruba před třemi lety poprvé přijel, se do něj velice často vracím a stále více propadám jeho kouzlu. Pro mě je to nejkrásnější kus naší země a jedno z nejúžasnějších míst, které jsem zatím na celé Zemi navštívil (a že jich bylo celkem dost).

Při první návštěvě každého zaujme hlavně ono klasické turistické pozlátko. Zámek, Svatý kopeček, historické centrum v UNESCO, víno. To všechno patří k nejskloňovanějším turistickým cílům v ČR naprosto právem (a je jen škoda, že se Mikulov nepropaguje ještě mnohem víc). Co ale nutí spoustu lidí se do Mikulova opakovaně vracet, a to klidně i mimo sezonu?

Po několika návštěvách je mi jasné, že mikulovský slogan "Město s vůní jihu" musel vymýšlet člověk, který ve městě buď bydlí, nebo do něj velice často jezdí. Naprosto přesně totiž charakterizuje kouzelnou atmosféru místa i to, co mě do Mikulova stále častěji táhne. Ono je to vlastně celkem jednoduché - ve městě nikdo nikam nespěchá, lidé se rádi i na ulici zastaví na kus řeči, usmívají se a je na nich vidět, že je život baví. Na hektický pracovní shon velkých měst se tu dá velice rychle a snadno zapomenout, přitom tu však rozhodně není "mrtvo".

Naprosto jsem si zamiloval židovskou čtvrť - domy staré stovky let, postupně dostavované, a tím pádem plné neobvyklých zákoutí, s výhledem na zámek. Ohromně mě baví akce v galerii Efram, vysedávání u sklenky vína na náměstí a samozřejmě návštěvy u vinařů. Kvůli dokonalému bistru KUK bych nejraději šel do Mikulova hned bydlet a na vynikající domácí bagety ze zdejší bageterie se pokaždé těším už dlouho dopředu. Snad jen opravdu pořádná káva mi tu chybí. Ještě štěstí, že do kavárny v Klentnici je to jen kousek a cesta tam se dá spojit s příjemným výšlapem na Pálavu. Mimochodem - kde jinde v ČR potkáte kudlanku, roháče, želvu, nebo snad dokonce gekona ve volné přírodě?

Text/foto: Matouš Vinš