ČR, Rájec-Jestřebí – jihomoravské zámecké městečko

Do městečka se můžete vydat autem, autobusem, ale výborné je i spojení vlakem, protože přímo přes Rájec-Jestřebí vede železniční trať spojující Brno s Českou Třebovou. Ještě do 60. let minulého století se jednalo o dvě samostatné obce, které se spojily a vytvořily jeden administrativní celek.

Historie části Rájec je dodnes nejasná, každopádně záznamy ukazují, že se zde odehrála nejedna bitva a že zde byly postaveny dva hrady. Pojmenování pochází ze zdrobněliny slova ráj a vůbec poprvé bylo použito v roce 1141. Tehdejší obec vystřídala mnoho panovníků. Co se týče části Jestřebí, první písemné zmínky se objevují až v roce 1371. Tehdy ještě obec patřila k Bořitovu. Od roku 1597 přešla se svým majetkem k rodu Lichtenštejnů a následně vystřídala ještě několik pánů. Jestřebí v průběhu času zasáhl vpád Švédů, hlad i mor, ale nakonec špatné věci pominuly a dnes se těší turistickému zájmu.

Za návštěvu městečko Rájec-Jestřebí určitě stojí! Můžete se pokochat industriální krásou bývalého lihovaru či pivovaru, zajít se podívat na rybníky v okolí nebo vyzkoušet některou z cyklostezek. Snad největšími atrakcemi jsou původně gotický kostel Všech svatých ze 14. století, který je přestavěn do barokní podoby, a národní kulturní památka zámek Rájec nad Svitavou.

A právě zámek je architektonickým klenotem nejen Moravy, ale i celých Čech. Nachází se na vyvýšenině na okraji městečka a nabízí unikátní ukázku reprezentačního venkovského sídla ve stylu druhé poloviny 18. století. Posledním majitelem zámku byla knížecí rodina Salmů. Na základě Benešových dekretů byl zkonfiskován a jeho vlastnictví přešlo do rukou státu.

Postupně byly zrestaurovány fasády, čelní nádvoří i interiér včetně obrazů, knihovny a dalšího vybavení. V letech 2001 až 2002 byla obnovena zámecká kaple a bylo založeno lapidárium. Pro veřejnost se zámek otevřel již v roce 1949. V padesátých letech byla nainstalována obrazárna spolu s uměleckými sbírkami šlechtického rodu Salmů, později přibyly i sbírky z Moravského krasu, ty však byly postupně zrušeny. V současnosti zde můžete za účasti průvodce zhlédnout reprezentační přízemí s největší zámeckou knihovnou na Moravě nebo se vzácným orientálním porcelánem. Na patře se můžete pokochat soukromými apartmány z 2. poloviny 19. století a samozřejmě vynechat byste neměli ani kapli, v níž se konají různorodé výstavy. V rámci areálu natrefíte i na prodejnu suvenýrů nebo útulnou zámeckou restauraci.

Okolí zámku tvoří zahradnictví zaměřené na pěstování kamélií, rozlehlý anglický park a úchvatné nádvoří (inspirované francouzskou zahradou) s fontánou plnou leknínů. Každoročně se v zámku a jeho okolí konají noční prohlídky, koncerty nebo svatby.

Tento rokokově klasicistní (místy renesanční) zámek navštívily i osobnosti jako rakouský dramatik Ferdinand von Saar, císař František Josef I. nebo zakladatel slavistiky v českých zemích, Josef Dobrovský. Přístupný je od dubna do října.

Pokud budete plánovat cestu do Moravského krasu, zkuste kromě přírodních krás zajít i do městečka Rájec-Jestřebí, které nabízí kromě zajímavé historie i neopakovatelnou zámeckou atmosféru, kterou vám vřele doporučujeme.

GPS: 49°24'33.0"N 16°38'42.0"E

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová