Francie, Paříž V. – vznešená katedrála Notre Dame

A jeden takovýto příběh jsme se rozhodli absolvovat i my. Proto, hned po prohlídce Justičního paláce, jsme se vydali k této dominantě města. Čím blíže jsme se k ní přibližovali, tím honosnějším a vznešenějším dojmem na nás působila. Byla vskutku nádherná. Co jsme ale nečekali, to byly zástupy lidí, kteří se před ní shromažďovali. Povzdechli jsme si a zařadili jsme se do jednoho ze dvou obřích řad. K našemu údivu, jsme za necelých 10 minut stáli u hlavního vstupního portálu, kde je detailně sochařsky zachycen poslední soud s Ježíšem Kristem a jeho mučedníky. Naše vnitřní napětí se stupňovalo. Byli jsme nesmírně zvědaví, co nás čeká uvnitř tohoto veledíla. Ale ještě předtím, než jsme do něj vstoupili, nás zaujaly tzv. chiméry. Byly to ohyzdné podoby tvorů, které se umísťují na sakrální stavby, aby odháněly zlo. Řeknu vám, jen pohled na ně naháněl strach. Dočkali jsme se a vstoupili jsme dovnitř. Pocit z velkoleposti této stavby se nedá ani popsat. Obrovské sloupy propojené klenbami a zdobená barevná rozetová okna byla pro mnohé z nás asi to nejkrásnější, co jsme kdy viděli.

Katedrála Notre Dame, nebo familiárněji řečeno Chrám Matky Boží stojí na tomto místě již neuvěřitelných 800 let. Přežila požár, válku, revoluci a dokonce i mnohé náročné rekonstrukční práce. Zajímavostí je, že co se týče návštěvnosti, předběhla i samotnou železnou dámu Eiffelovku, a tak se zařadila mezi nejpopulárnější turistické atrakce Francie. Mít tak více času, určitě bychom si otevřeli román Victora Huga - Chrám Matky Boží v Paříži a začetli se do příběhu zvoníka Quasimoda o jeho lásce k nádherné Esmeraldě, která, jak už to bývá, končí tragicky.

Přes množství lidí, kteří obíhali kolem celé hlavní lodě, se zde dala najít místa, kde bylo možné zastavit a vychutnávat si tak až mystickou atmosféru. Měli jsme štěstí, během naší návštěvy se rozezněl i zvon. Jeho silný zvuk způsoboval chvilkové zastavení návštěvníků, jejichž zrak se se zatajeným dechem upíral doslova k nebesům. Jak jsme se z informačních tabulí umístěných přímo v katedrále dozvěděli, největší ze zvonů je zvon Emmanuel a jeho hmotnost je ohromujících 13 tun. To je jako váha 3 slonů indických.

Jelikož jsme měli málo času a cílů na výletní zastavení hodně, nemohli jsme katedrálu obejít a navštívit tak například památník obětem druhé světové války. Proto jsme se snažili najít před jejím vstupem alespoň tzv. Nultý bod, který označuje střed Paříže a zároveň slouží i jako nultý kilometrovník. Legenda dokonce uvádí, že pokud na něj nohou stoupnete, určitě se do Paříže minimálně ještě jednou vrátíte. Bohužel nenašli jsme ho.

Abychom nezapomněli zmínit, vstup do katedrály Notre Dame je zdarma. Také máte možnost vystoupit na některou z jeho věží, odkud se naskýtá pěkný pohled na Paříž.

Po neúspěšném hledání nultého bodu jsme se vydali přes most Pont au Double za občerstvením, protože z krásy turistických památek se dá i vyhládnout. Obchůdků s bagetami a jinými dobrotami zde bylo hned několik. Jejich nabídku jsme využili až dvakrát. Jak jsme se motali uličkami, narazili jsme na další kostel, který nesl pojmenování Saint Severin. Byl skrčený v malebné uličce. Ani na chvilku jsme nezaváhali a vstoupili jsme do něj. Překvapila nás jeho vnitřní velikost a krása a i proto vám jeho návštěvu vřele doporučujeme. Naše putování opět završíme pozváním na čtení další části o Paříži, v níž se tentokrát vydáme k městské radnici a k budově, která je postavena doslova naruby.


Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová