Gibraltar – spojnice Evropy s Afrikou
Toto strategické území je významnou spojnicí mezi Středozemním mořem a Atlantikem a také skrz Gibraltarskou úžinu spojuje evropský kontinent s tím africkým. Možná se budete divit, proč není španělským územím. Pro odpověď byste museli „jít“ do roku 1713, kdy byla uzavřena Utrechtská smlouva, nutící Španělsko po prohrané válce přenechat území Spojenému království. Do roku 2006 se formálně jednalo o britskou kolonii, ale po referendem schválené ústavě si místní obyvatelé vydobyli samostatnost a plnou správu území. Britové mají v současnosti na starosti už jen mezinárodní vztahy a obranu. Několik referend o připojení ke Španělsku skončilo neúspěšně, avšak snahy o přičlenění zde probíhají i nadále.
Když necháme politickou otázku stranou, Gibraltar nabízí vskutku úžasný kus země. Dominantou je Vápencová skála (Rock of Gibraltar) dosahující nadmořské výšky 426 metrů. Na vrchol můžete vyjet lanovkou, ale i taxíkem. Už samotná cesta je zajímavá. Uvízli jsme v koloně podobných taxíků, všude kolem se pohybovalo množství lidí a s přibývajícími nadmořskými metry jsme začali mít poměrně otravné „kamarády“. Byli jimi místní opice – makakové. Jedná se o jedinou evropskou kolonii opic. Jsou poměrně dotěrné a rády turistům ukradnou i nějakou tu svačinu či zavazadla. Avšak pro místní obyvatele jsou symbolem. Traduje se totiž legenda, že Gibraltar bude britský, dokud zde budou žít opice.
Na vrcholu si vychutnáte výhledy na moře, přístav, nákladní i výletní lodě, africkou pevninu v dálce, jakož i na okolní přírodu. Po krátkém rozjímání jsme navštívili Tárikovu skálu, podzemní tunely, muzeum i Windsorskou galerii. Najdete zde i historické dělo, umístěné ještě za vlády královny Viktorie. Navštívili jsme i jeskyni svatého Michala s krásnou krápníkovou výzdobou, nasvícenou barevnými světly, která je příležitostně využívána na koncerty.
Vidět zde můžete i poměrně novou turistickou atrakci v podobě Herkulových pilířů, které přibližují starý a moderní svět. Jsou doplněny o reliéfní mapky a informační tabulky, z nichž se dozvíte, že v moderních dobách je Gibraltar známý jako významné turistické, obchodní a finanční centrum. Za starých časů byl Gibraltar považován za konec známého světa i za náboženskou svatyni – vstupní bránu k Hádovi (řecký bůh podsvětí).
Zaujala nás i červená tabulka na masivní skále, která vypovídala o pokusu 500členné španělské armády zmocnit se přilehlého území, či vícečetné nápisy upozorňující na agresivitu místních opic. Dokonce jsme objevili i dopravní značení – pozor opice, zpomal.
Z průvodce jsme se dozvěděli, že Gibraltar nemá zdroj pitné vody. Využívá proto sběr dešťové vody a reverzní osmózu, což je proces odsolování mořské vody a její přeměna na pitnou. Dalším unikátem je křižovatka se semafory, kde se běžná silniční komunikace kříží s dráhou mezinárodního letiště. Gibraltar je také nalezištěm první lebky neandrtálce ještě před slavným objevem v německém údolí Neanderthal. A platí se zde místní měnou, gibraltarskou librou. Samozřejmě však můžete platit i britskými librami.
Za jeden den jsme stihli vystoupat k výšinám, klesnout k moři, navštívit podzemí, dotknout se přírody a poznat mnoho zvláštností. Gibraltar nás ohromil a rádi se sem ještě někdy vrátíme.
Text: Oskár Mažgút
Foto: Miroslav Lipovský
Překlad: Stanislava Waniová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek