Indonésie VII.: Expedice 2011 – návšteva chrámu Prambanan, hinduismus a jeho filozofie

Ráno nás Wudy opět naložil do mikrobusu a vyrazili jsme na prohlídku Prambananu - největšího nyní pro změnu hinduistického chrámu na ostrově. Po cestě jsme se však nejprve zastavili na ptačím trhu. Podle sortimentu a množství nejrůznějších nabízených ptáků a klecí má chování ptáků v domácnostech pro zdejší obyvatele zřejmě velký význam. Kromě nich se dal na trhu vidět i přinejmenším čtyřmetrový had, králíci a pestrobarevně pomalovaná kuřata. Další zastávkou byla dílna na výrobu stříbrných předmětů. Vyráběli je z tenkého stříbrného drátu. To co z něj dokázali vytvořit bylo opravdu překvapivé. Od kopie Borobuduru až po drobné náušnice. Pracovat bych tam ale nechtěl. A kdybych i chtěl, tak bych nemohl. Takové pedantnosti a soustředění bych nebyl schopen. Koupili jsme tam nějaké drobnosti, přičemž jsme dostali "výrazné slevy". Dlouho nám při odchodu mávali.

                                               

Chrám a jeho bohové
Po prohlídce trhu a dílny jsme se dostali k hlavnímu bodu dnešního programu - k prohlídce Prambananu. V době svého vzniku měl mnohem větší množství chrámů než má dnes, ale území, na kterém stojí, postihlo velké zemětřesení, a tak bylo mnoho chrámů zničeno. UNESCO, které v minulém století financovalo obnovu, nechalo opravit pouze hlavní chrámy a několik vedlejších, protože z ostatních se už nezachoval dostatečný počet částí. Prambanan je hinduistický chrám, starý přibližně stejně jako Borobudur. Ve stejné době tedy vyrostly nedaleko od sebe mohutný buddhistický Borobudur a stejně velký hinduistický Prambanan. Hinduismus dostal název od mohamedánů, kteří tak označovali ty nevěřící, co žili za řekou Indu. Je to prastaré náboženství, uctívaly ho miliony lidí dávno před vznikem křesťanství nebo islámu. Na rozdíl od buddhismu, bohy má. Má jich obrovské množství, každá rodina má své vlastní, stejně jako osada. Hlavní bohové jsou ale tři - Brahma - stvořitel, Višna - udržovatel a Šiva - ničitel. Této trojici bohů je zasvěcen i Prambanan. Brahma je zobrazován s hlavou se čtyřmi tvářemi, každou obrácenou jiným směrem. Je to logické, při stvoření světa měl nekonečně mnoho práce, musel na všechno dohlížet, a tak aby se nemusel stále ohlížet, dostal raději čtyři tváře dívaje se všemi směry. Vytvořil toho skutečně mnoho, a tak se Šiva ničitel zobrazuje často se čtyřma rukama. Pravděpodobně proto, aby stíhal zničit to, co Brahma vytvořil. Obecně má Brahma nejméně chrámů, jeho práce už skončila, zadobře je třeba být s udržovatelem Višněm a ničitelem Šivem. V Prambanane má ale největší chrám uprostřed právě Brahma.

Hinduismus a jeho filozofie
Hinduismus je známý hlavně systémem kast. Z hlediska stability společnosti je to vymyšlené téměř dokonale, až z toho jde hrůza. To, zda se člověk narodí v privilegované nebo nízké kastě je důsledkem jeho předešlého života, jeho karmy, kterou během života dosáhl. Protože smrt je jen čárkou v dlouhé větě, je jeho život jen pokračováním předchozího života v jiné formě. Pokud se choval extrémně špatně, může se reinkarnovat až na psa. A tento úděl musí celý život snášet. Není z něj úniku. Až v příštím životě si může polepšit, opravdu, pokud se bude dobře chovat v nynějším životě. A aby bylo hned jasné, kdo ze které kasty pochází, tvoří její název první slovo jeho jména. Druhé jméno je dáno pořadím, ve kterém se kdo narodil, například prvorozený syn je vždy Vajan. No a na třetím místě je konečně jméno rodiny. Pokud bych tento systém vztáhl na nedávno minulou dobu socialismu, jmenoval bych se Prac.int. Vajan Lupták, tedy prvorozený syn příslušníka pracující inteligence Luptáka. A tak už při představení je jasné, kdo kam patří. Dalším důležitým prvkem náboženství je princip předurčenosti. Všechno už je někde napsáno a člověk ať dělá, co dělá, i tak se stane, co se má stát. Příliš to od něj nezávisí. Celý život je utrpení přerušeno smrtí, po které následuje znovuzrození. Vysvobodit se z tohoto koloběhu mohou jen příslušníci nejvyšší kasty dosažením mókša. Buddha systém kast a předurčení odmítl a slíbil nirvánu každému, kdo si ji zaslouží. To byl jeden z důvodů velkého úspěchu jeho učení.

Loučení a odlet na Bali
Po prohlídce chrámu jsme zašli ještě na večeři. Wudymu jsme řekli, že upřednostníme normální jejich restauraci, žádnou bombastickou pro turisty. A Wudy nezklamal. Zavedl nás do blízké restaurace na břehu říčky, ztracené v lesíku stranou od hlavních silnic. Jako vždy milá obsluha a asi nejlepší ryba jakou jsem během dovolené jedl. Za překvapivě nízkou cenu.

No a pak jsme už jen zašli do hotelu pro věci, rozloučili se s Wudym, Yogyakartou a s jejím podle mého názoru z celého našeho pobytu nejkrásnějšími obyvatelkami a sedli do letadla, abychom přistáli na Bali, v novém časovém pásmu a v novém náboženství. Umírněný islám jsme vyměnili za ještě přátelštější hinduismus. Přátelštější, barevnější a jiný. Hodinky jsme nastavili o 1 hodinu dopředu, rozdíl mezi Slovenskem a Bali už byl šest hodin.

Text a foto: Stanislav Lupták

Překlad: Stanislava Waniová