Krušné hory

Krušné hory

horské pásmo, které vytváří přirozenou severozápadní hranici s Německem, se táhne v délce 130km. Svou šíří pak zdaleka překonává 20km a svou rozlohou 1607m² se rozkládá na území, jehož podstatná část zasahuje do sousedního Saska. Geomorfologicky se Krušné hory dělí na Klínoveckou a Loučenskou hornatinu. Celý systém je pak součástí tzv. Krušnohorské soustavy, ke které patří mimo vlastní Krušné hory také Smrčiny na jz., Slavkovský les na jz., dále Podkrušnohorská pánev na jv., rozdělená Doupovskými horami na část západní a východní a lemovanou při svém jv. okraji sopečnými vrcholy Českého středohoří a na východě při Labi Děčínským mezihořím.

Samotnou hranicí hor je na severovýchodě Nakléřovské sedlo u Tisé. Od Smrčin na jihozápadě je odděluje sedlo Lubské. Svahy na české straně jsou relativně příkré, padající do tektonické deprese podkrušnohorských pánví. Na Německé straně je horské úbočí daleko pozvolnější. Průměrná výška pohoří jen mírně přesahuje 700m, s tím, že východní část hor je relativně nižší a její vrcholky nedosahují výšky ani 1000m. Západní část je tvořena Klínoveckou (Jáchymovskou) hornatinou s dominantou hory Klínovec (1244m), která je podstatně vyšší.     

Krušné hory svým geopodložím patří k takzvanému krušnohorskému krystaliniku, jenž je součástí starého jádra Českého masivu. Základ tvoří velmi bohatá rudná ložiska, proto byly hory často nazývány Rudohořím.

Geologie

Geologická historie Krušných hor začíná v předprvohorním období, kdy podloží začaly vytvářet nejstarší usazeniny a vyvřeliny. Ty se později vlivem tlaků a tepla v hloubce zemské kůry pozvolna přetvářely na tzv. šedé a červené ruly – rudné horniny. Geomorfologický vývoj celé soustavy byl silně ovlivněn až v období třetihorní zlomové tektoniky, která způsobila silné poklesy na jihovýchodní straně pohoří a vznik jezerních depresí, jako např. Komořanské jezero na Mostecku. Pohyby na zlomových liniích, které se několikrát opakovaly, usnadnily také práci povrchové vodě a přispěly tak k vzniku hlubokých příčných údolí, jako je údolí Jáchymova a mocných kamenitých polí i jiných zvětralin na horských svazích. Celé pohoří pak má ráz náhorní plošiny, právě pro svůj zlomových charakter, který je daleko patrnější na české straně hranic. Vliv sousední bohaté tektonické oblasti Českého středohoří jen přispěl k vyzdvižení krušnohorské kry na úkor východního předpolí, tak vznikly Sokolovská a Mostecká pánev, které se o miliony let později staly bohatým zdrojem nerostných surovin, zejména rudy, uranu a hnědého uhlí, jehož těžba a zpracování vedla k devastaci svých mateřských Krušných hor.

Vodstvo

Podstatnou součást pohoří tvoří její hydrologický význam. Celá oblast podkrušnohoří je bohatá na velice cennou vřídlovou aktivitu a léčivé vývěry minerálních vod. Území Krušných hor  je odvodňováno na jižním úbočí řekami Ohře a Bílina. Hlavní vodní osu tvoří právě Ohře, která vstupuje do Krušných hor v Chebské pánvi. Mosteckou pánev odvodňuje Bílina, která pramení na úbočích hor severozápadně od Chomutova. Na horských potocích nalezneme také několik umělých nádrží, mezi ty největší patří Přísečnická, Flájská a Křimovská přehrada. Ty slouží převážně jako zásobárny pitné vody. V podkrušnohorské pánvi nedaleko Kadaně je to pak vodní nádrž Nechranice, která je využívána jako zdroj vody pro provoz elektrárenského komplexu Tušimice II., ale  i pro rekreaci a sportovní rybolov.

Klimatické podmínky

Podnebí v oblasti horského hřebene je přirozeně drsnější s prudkými bouřemi, v podzimních měsících a v zimě jsou zde časté větrné smrště. Oblast je typická studenou zimou, s krátkým, několikatýdenním létem, které je však poměrně teplé. Jaro i podzim zde trvají poměrně dlouho. Průměrné teploty ve výšce 900 m jsou kolem 4 °C, v 1 200 m je to kolem 2,5 °C. Hory jsou  turisty vyhledávanou oblastí zejména v zimě, kdy sněhová pokrývka místy dosahuje místy až 4 m. Sníh tu padá až 100 dní v roce (ve výšce 1 200 m je to až 214 dní). Mrazíky se vyskytují i v červnu a v září.

Celkově v Krušných horách převládají severní a západní větry, které bývají vlhké a studené, ty oblasti přinášejí rychlou změnu počasí, ranní i celodenní mlhy, které se vyskytují ve výšce kolem 700 m n.m.

Množství srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich výšce. Na hřebenech tu ročně spadne 1000 až 1200 mm vody, v nižších polohách méně (více na německé straně). Krušné hory jako celek způsobují tzv. srážkový stín v oblasti podkrušnohorských pánví, tyto srážky pak dopadají až ve středních Čechách, ročně spadne tedy v pánevní oblasti jen kolem 500 mm srážek. Na hranách povrchových dolů byly pozorovány i vzdušné víry s parametry tornád, které před několika lety zpustošiyi část obce Málkov, ležící několik kilometrů od Chomutova, přímo na hraně dolu Nástup.  

Podkrušnohorská pánev není nejvhodnějším místem pro volně žijící zvířata (pro své relativně husté osídlení a hlavně průmysl). Ač se v rámci rekultivace důlní činnosti úspěšně vysazují stáda muflonů. Lepší podmínky jsou v pohraničí a přilehlých zalesněných oblastech, které pokrývají  75% horské oblasti, v nichž se vyskytují hojná stáda vysoké zvěře, daňků i jelenů zde přibývá. 

Rostlinstvo a jeho kvalitativní úroveň Krušných hor se v poslední době výrazně změnila k lepšímu, tento trend započal s odsířením hnědouhelných elektráren v podhůří na počátku 90. let. Původní pralesovité porosty tvořené smíšenými lesy byly většinou během intenzivní těžby a zpracování rud vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami, které byly koncem 20. století těžce poškozeny průmyslovými imisemi způsobujícími kyselé dešěi s následným přemnožením hmyzích škůdců a také vichřicemi se silnou námrazou. To vedlo k postupné likvidaci velké části lesů. Tyto holiny jsou v poslední době systematicky zalesňovány dřevinami, které lépe snášejí zdejší klimatické podmínky, a to břízami, modříny a stříbrnými smrky.

Mezi turistické  nejvyhledávanější zajímavosti patří:

Blatenský kanál -  13 km dlouhý kanál je památkou na období, kdy se ještě v Krušných horách těžil cín, kobalt, mangan a další rudy. Přiváděl na rýžoviště v Dolní Blatné vodu až z Božího Daru. Byl vybudován roku 1540. Svou funkci neplní od 19.stol. V současné době je kanál po rekonstrukci a má status chráněné technické památky.

Božídarské rašeliniště  - cenné ložisko rašeliny se rozkládá na ploše 930 ha. V roce 1965 bylo vyhlášeno státní přírodní rezervací a je dosud nejrozsáhlejší rezervací Karlovarského kraje s nepřehlédnutelnou dominantou rašeliniště - horou Špičák.

Božídarský špičák - Třetihorní čedičová kupa se stopami lávového příkrovu. S výškou 1115m je nejvyšším bazaltovým vrchem ve střední Evropě. Zdvihá se nad Božídarským rašeliništěm a je z velké části zalesněn. Jižním úbočím vede okolo menšího opuštěného kamenolomu Krušnohorská lyžařská magistrála.

Boží Dar (německy Gottesgab) je nejvýše položeným městem v České republice (1028 m n. m.) Obec leží na hranicích se Spolkovou republikou Německo, přibližně tři kilometry severozápadně od nejvyšší hory Krušných hor Klínovcem (1244 m n. m.). Boží dar je vynikajícím výchozím místem pro lyžaře, běžkaře a v letních měsících start pěších túr.

Skiareál Klínovec - je největší lyžařské středisko Krušných hor. Nachází se pouze 120 km západně od Prahy, v blízkosti hranic s Německem. Lyžařské tratě všech druhů obtížnosti jsou pravidelně upravovány. Středisko nabízí sněhovou garanci modernizovaným systémem umělého zasněžování, který pokrývá 80 % sjezdových tratí z celkem 10,1 km o rozloze 21,5 hektarů. Moderní zasněžovací systém je plně automatizován. V areálu je k dispozici 35 km upravovaných běžeckých tratí. Dále nabízíme: "U rampu" kategorie Superpipe, snowpark. Děti do 100 cm jsou přepravovány zdarma. Ve středisku se nachází mimo jiné lyžařský miniareál vhodný především pro lyžařské začátečníky a rodiny s malými dětmi. V miniareálu je dětský vlek zdarma. Dalšími službami jsou 3 lyžařské školy, 2 půjčovny lyžařského vybavení, 3 skiservisy, 7 bufetů a restaurací, velká nabídka ubytování a 3 veřejná parkoviště s kapacitou 500 aut - zdarma.

Vlčí jámy – propad stropů u vytěžených cínových dolů Jiří a Wolfgang zapříčinil vznik dvou turisticky i geologicky zajímavých lokalit, které jsou proslulé cirkulací vzduchu při které vzniká tzv. jeskynní led, které se zde i dobýval. Místo je lehce dosažitelné po turistické stezce vedoucí z Horní Blatné směrem k rozhledně Blatenský vrch.

Blatenský vrch - Kupovitý vrchol ležící 1,5 kilometru severovýchodně od Horní Blatné. V okolí vrcholu se vyskytují žulové skalní útvary a balvany, na svazích ojedinělé sutě. Přímo v nejvyšším místě stojí 21 metrů vysoká rozhledna z roku 1913, vystavěná z kamene a dřeva. Rozhledna bohužel není trvale otevřená, přístupná bývá pouze o vybraných víkendech, v sezóně pak častěji. Kromě rozhledny se na vrcholu nacházejí i další budovy a vysílač. Až na vrchol vede asfaltová silnička odbočující ze silnice Horní Blatná - Boží Dar.  

Jáchymov – Lázeňské a rekreační středisko, nacházející se na silnici k Božímu Daru.  Jáchymov vznikl v 16. století jako středisko těžby stříbra, ze kterého se razily tzv. jáchymovské tolary, které daly název např. americkému dolaru. Historické jádro Jáchymova z této doby je dnes městskou památkovou zónou. Ve 20. století v blízkosti města probíhala těžba uranu, na tuto práci byli nasazováni zejména političtí vězni. Doly dnes již nejsou v provozu a například v areálu dolu Eduard se dnes nacházejí tratě a střelnice na biatlon. V okolí Jáchymova je i mnoho vleků, sjezdových a běžkařských tratí a občas se tu konají i závody v lyžařském orientačním běhu. Lázeňství v Jáchymově stojí na věhlasném vývěru radioaktivních pramenů, které zde organizovaně probíhá od založení sanatoria v roce 1911. V současnosti se zde léčí mnoho druhů onemocnění pohybového aparátu, nervové soustavy, cévní a metabolické poruchy. Naleznete zde mnoho možností k ubytování, odpočinku a sportovního vyžití.      

Krušné hory nabízejí výborné podmínky pro pěší turistiku, pro svůj relativně málo náročný a strmý terén. Rozsáhlé horské louky náhorní plošiny jsou v zimě výborným místem pro vybudování běžeckých stop. Tématu turistických a cyklotusristických tras se budeme věnovat v dalších krušnohorských setkáních.  

Text a foto: Jan Chaloupka

zpět