Nízké Tatry: Pavčina Lehota – turistická rozhledna v lokalitě Žiarce

Přestože sluníčko nevylezlo ani po snídani a my jsme nevěděli, jestli z vyhlídky vůbec něco uvidíme, protože hustá mračna napovídala, že ani dnes se dešti nevyhneme, rozhodli jsme se přece jen vyrazit alespoň na krátký výlet. Nasedli jsme do auta a přesunuli se na začátek Demänovské doliny, pro turisty a lyžaře dobře známé obce Pavčina Lehota.

Pavčina Lehota - ideální místo rekreace

Obec Pavčinu Lehotu jistě není třeba představovat. Leží na začátku Demänovské doliny, po pravé straně hlavní silnice ve směru od Liptovského Mikuláše vedoucí do známé lyžařsko- turistické lokality Jasná. Zejména v posledních desetiletích se obec stala oblíbeným útočištěm pro lidi, kteří hledají klid v lůně krásné nízkotatranské přírody. V létě jistě oceníte její ideální výchozí polohu na procházky do Demänovské doliny, nebo náročnější túry v Národním parku Nízké Tatry. V zimě to zas máte co by kamenem dohodil do největšího slovenského lyžařského areálu - do střediska Jasná Nízké Tatry. Pokud ovšem máte rádi spíše menší lyžařská střediska s rodinnou atmosférou a nižšími cenami, na své si jistě přijdete i na lyžařských svazích za vesnicí ve středisku Ski Žiarce.

Pokud si neumíte představit dovolenou bez nějakého adrenalinového zážitku, ani v tomto směru vás návštěva Pavčiny Lehoty nezklame. Od jara do podzimu si zde můžete vyzkoušet jízdu na horské bobové dráze s délkou jeden kilometr, na které můžete dosáhnout rychlosti až 45 km/hod. Bobová dráha však během deště bohužel není v provozu, a tak jsme si tuto jedinečnou kratochvíli nemohli vyzkoušet. Auto jsme zaparkovali ve středu vesnice, na hlavu natáhli kapuci a vydali se na malou procházku po katastru obce. Musím říct, že je vidět, že místní mají svou vesničku opravdu rádi. Vše bylo pěkně upravené, staré dřevěnice pěkně zrekonstruované a i novější domy se v rámci možností snažily zapadnout do tohoto příjemného vesnického prostředí. Navštívili jsme místní obchod se smíšeným zbožím, kde nás obsloužila velmi milá a sdílná prodavačka, zastavili jsme se u památníku padlých hrdinů SNP, za plotem hřbitova jsme obdivovali krásnou dřevěnou zvonici, která je od roku 1963 prohlášena za kulturní památku a zastavili jsme se i u melioračního pluhu, který se v minulosti používal na zúrodňování katastru, ale od roku 2006, kdy byl vytažen z porostu a ošetřen, slouží už jen jako výstavní exponát .

Déšť se postupně měnil na příjemné mrholení a i viditelnost začala být lepší, proto jsme neváhali ani chvíli a naše kroky namířili k turistické rozhledně v lokalitě Žiarce hned za vesnicí.

Turistická rozhledna Žiarce

Dřevěná turistická rozhledna stojící na okraji lesa nedaleko sjezdovek v lokalitě Žiarce byla postavena a zpřístupněna pro veřejnost jen poměrně nedávno, na jaře v roce 2007. Když se dostanete na parkoviště pod sjezdovkami ve středisku Ski Žiarce, napravo uvidíte odbočku na polní cestu, která vás za pár minut dovede až k rozhledně. Jelikož dřevěnou rozhlednu postavili na úpatí severního svahu hned pod výběžkem lesa, výhled z ní je značně omezen, ale přesto byl velmi zajímavý. Jako na dlani máte Liptovskou kotlinu i hory za ní. Za dobrého počasí můžete obdivovat i Malou a Velkou Fatru, Chočské vrchy, Západní Tatry a každý milovník hor hravě identifikuje i vysokotatranský vrch Kriváň. Kdybyste však měli nějaké pochybnosti v tom, co přesně vidíte, zorientujete se i podle barevných a přesně popsaných panoramatických fotografií, které jsou umístěny pod stříškou rozhledny.

Nám se bohužel opět silně rozpršelo, a tak jsme se rychle přesunuli do nedaleké koliby, kde jsme si na oběd objednali brynzové halušky a talíř skvělé zelňačky. Takto posíleni jsme se ještě chvilku motali po okolí, a pak celí zmoklí, ale zato příjemně odpočatí jsme se autem přesunuli zpět do Jasné, kde už na nás čekala vyhřátá káď s teplou vodou umístěná pod střechou na terase hotelu, v níž jsme si lebedili až do večeře. I když nebylo zrovna nejlepší počasí, opět se nám potvrdilo, že příroda a zdravý horský vzduch dokáží udělat s člověkem divy. Zapomene na všechny starosti a alespoň na chvilku má pocit, že ho nic netrápí. Příjemně unavení a dobře najedení jsme se zakuklili do peřin a se skleničkou vínka v ruce jsme si vychutnali skvělý film. Opět jsme měli za sebou krásný den na čerstvém vzduchu, ze kterého budeme čerpat síly ještě dlouho po návratu do reality běžných dní.

Text a foto : O. Maňáková

Překlad: Stanslava Waniová