Osvětim - cesta do továrny na smrt

V dalším pokračování ze série Tip na výlet navštívíme místa, kde v posledních letech druhé světové války našlo smrt více než milion Židů, Poláků, Rusů, cikánů...

Jsou to místa, která by za svůj život měl navštívit alespoň jednou každý Evropan, bez rozdílu rasy a národa, pro kterého není minulost zapomenutou etapou dějin lidstva. Návštěva táborů by neměla vzbudit nenávist vůči jeho tvůrcům, protožé tato místa pamatují už dost, ale měla by vést spíše k zamyšlení nad skutečným smyslem a pomíjivostí nepatrného lidského života v diktatuře, teroru a ponížení...  

Jelikož většinu základních i historických informací o koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim lze najít na internetu, např. přímo na oficiálních stránkách, popíši vám spíše stručný průběh samotné návštěvy, jaký jsme si zvolili my – skupinka 5 lidí.

Auschwitz I a Auschwitz II – Birkenau (Osvětim I a Osvětim II – Březinka)

Vzhledem ke zmíněnému množství informací o těchto táborech, jenž si lze obstarat, jsme se rozhodli pro prohlídky bez průvodce. Obvykle návštěvníci začínají prohlídku v Osvětimi I, kam již od ranních hodin přivážejí desítky autobusů turisty a školáky, kteří poté pokračují v nedaleké Osvětimi II – Březince, kam se lze dopravit zdarma kyvadlovým autobusem. My jsme si však zvolili opačný průběh a to z těchto důvodů: v Osvětimi I. není možné se pohybovat individuálně (pouze ve skupinkách s průvodcem) do 3. hodiny odpolední; pokud zvolíte opačné pořadí návštěvy památníků, vyhnete se velkým tlačenicím a návalům turistů (pro zajímavost: v roce 2008 navštívilo památník Osvětim cca 1 100 000 turistů). Takže jako první jsme navštívili 3 km vzdálenou Březinku, kam jezdí zmíněný autobus a to každou půlhodinu (vždy v půl a v celou), přičemž jízda trvá asi 5 minut. Prohlídka tohoto největšího vyhlazovacího tábora nám zabrala asi 3 hodiny. Vstup je zdarma a není potřeba smluveného průvodce. Fotografování a filmování je povoleno ve všech prostorách památníku. Základní informace u důležitých míst poskytují informační tabule a panely a to v polštině, angličtině a hebrejštině. Co vás asi nejvíce překvapí, je plocha tábora – je opravdu obrovská a k lepší orientaci i informacím o tamních objektech rozhodně doporučujeme vytisknout mapku a průvodce, byť jen z internetu.

Na ploše tábora Březinka se nachází nepřeberné množství jednopatrových staveb, ať už dřevěných, či cihlových, ruiny plynových komor a kilometry všudypřítomného ostnatého drátu, který dodává místu zvláštní stísněnou atmosféru. Nejznámější pohled na Osvětim-Březinku je ten z rampy, železničního náspu, kam vlaky přivážely na statisíce vězňů všech nepohodlných ras, vyznání, stáří i pohlaví. Pietním místem je pak monumentální památník na opačné straně tábora. Kdo by čekal návštěvu plynových komor či krematoria, ten bude asi zklamán, jelikož prakticky všechny tyto důkazy zvěrstev byly srovnány se zemí před postupující Rudou armádou. Ponurá atmosféra nízkých baráků, v nichž se tísnily stovky lidí, však zůstává a užijete si jí dosytosti. A zde opět na řadu přichází již zmiňovaná mapka s legendou, jelikož každá stavba či sektor měly svůj účel a je zajímavé sledovat s jakou „precizností“ fungovala táborová selekce a systém. Bez těchto informací vás prohlídka za chvíli omrzí a přijdete tak o notnou dávku poznání. To, co dává táboru smrti skutečně dramatický ráz, je na první pohled romantické místo, březový hájek s rybníčkem, kde však čekali odsouzení na smrt v nedalekých plynových komorách. Jejich popel je pak na dně již zmiňované tůně… Z průvodce se také dozvíte, co se skrývalo pod označením budov jako Kanada, Mexiko, Sauna atd. Při troše archeologického citu se v jednom ze sektorů dají nalézt zrezivělé a rozpadlé potřeby každodenního života, které byly odebrány vězňům hned po příjezdu do tábora a tak zde v prachu a sutinách nacházíte nůžky, kusy příborů, porcelánové střepy atd., které však většina návštěvníků pokládá na vyhrazené místo, čímž vzniká unikátní muzeum pod širým nebem. Několika kilometrový okruh tak zakončíme opět u známé brány Auschwitz-Birkenau, kde se lze občerstvit a zakoupit některou z množství nabízených publikací – i v češtině.                

Speciální autobus vás samozřejmě dopraví zase zpět k Osvětimi I, kde se můžete mimo jiné i naobědvat – přímo vedle vchodu je v provozu jídelna. Slušný oběd s pitím vyjde kolem 100 Kč. Do třetí hodiny odpolední nám zbývala nějaká ta hodinka, takže jsme si nechali vytrávit na lavičkách v parku před památníkem. A ve 3 hodiny jsme se konečně mohli vydat na individuální prohlídku Osvětimi I, brané zejména jako muzejní části památníku. Stojí tu více jak 20 „bloků“ (jednolitých budov z cihel) a v každé z nich má svou vlastní muzejní expozici země, jejichž obyvatelé skončili v tomto koncentračním táboře (tzn. expozice zemí Polska, Holandska, Velké Británie, Itálie, Belgie, Slovenska atd.). Původně areál sloužil jako kasárna polské armády, později se však stal kmenovým táborem celé oblasti – tzv.Stammlager. Dále tu jsou expozice „běžného“ života vězňů doplněné dobovými fotografiemi; lze vidět cely, administrativní budovy a v neposlední řadě také nejvíce fotografovanou bránu s nápisem „Arbeit macht frei“. Samostatnou kapitolou je bezesporu návštěva plynové komory a přilehlé kremační místnosti, jejichž zdi dodnes nesou známky zápasu člověka o holý život. Nás samozřejmě nejvíce zajímala expozice České republiky…

Expozice České republiky ve Státním muzeu Auschwitz-Birkenau v Osvětimi

Vstupní prostor expozice v části přízemí budovy bývalého bloku číslo 16 je upraven tak, aby navozoval predevším důstojnou atmosféru a připravoval návštěvníky na zhlédnutí historicko-dokumentární expozice, která je umístěna v 1. patře. Tento prostor je využíván rovněž k pořádání vzpomínkových aktů. Po stránce obsahové je dominantním prvkem expozice seznam transportů, které vězně z českých zemí přivážely do Osvětimi. Seznam je umístěn na celé ploše stěny, vpravo od vstupu do přízemní části expozice a zahrnuje všechny transporty z českých zemí, v nichž bylo deportováno více než 10 osob. Na levé straně stěny, u vstupu do přízemního prostoru s tímto seznamem výtvarně i obsahově koresponduje velká mapa, na níž jsou vyznačeny hlavní koncentrační a vyhlazovací tábory, do nichž byli deportováni vězni z českých zemí. Úvodní texty, které jsou stejně jako všechny ostatní texty v expozici uvedeny ve třech jazycích – češtině, polštině a angličtině – se nacházejí na protější stěně mezi okny a uvádějí základní fakta o osudu vězňů z českých zemí v Osvětimi.

Jak se tam dostat?

Pokud se rozhodnete dojet do Osvětimi autem, pak například z hlavního města – Prahy – je to přibližně 400–500 km, záleží zda si vyberete jízdu po hlavních tazích a dálnicích, která je o něco delší, ale časově kratší; nebo se vydáte nejkratší možnou cestou, v tom případě by jste s sebou ale měli mít navigaci GPS, případně si trasu hlídat na mapě. Ideální trasa vede přes Brno-Olomouc -Frýdek Místek-Český Těšín-Czechowice-Dziedzice a Tychy (490 km / 6 hodin)

Ale asi nejlepší způsob, jak se do Osvětimi dostat, je zvolit cestu vlakem. Pokud budeme opět jako výchozí bod brát Prahu (příp. na trase Pardubice-Olomouc-Ostrava), tak z pražského hlavního nádraží jede přímý spoj až do Osvětimi (Oświęcim) – Euro City Comenius. Cesta trvá zhruba 6 hodin a kromě pohodlných kupé máte k dispozici také jídelní vůz. Tento konkrétní spoj cenově vyjde na cca 600 Kč včetně zpáteční jízdenky. Informace o vlakových spojích najdete například na těchto webových stránkách. Vlak vyjíždí z Prahy po 14 hod. příjezd okolo 20.30. Cesta zpět je ideální přímým nočním rychlíkem Silesia, který zde staví ve 23.45 hod., takže jste před 8. hod ráno zpět v Praze.   

Kde se ubytovat?

V Osvětimi stojí dva hotely, ve kterých se můžete ubytovat: Hotel Olecki  a Hotel Galicja. Když si prohlédnete jejich webové stránky, tak pokud opravdu nestojíte o vysloveně luxusní ubytování (a s ním spojené ceny), pak hotel Olecki je „značka ideál“ – mohu doporučit z vlastní zkušenosti. V skupině alespoň 4 lidí vyjde cena za jednu osobu na noc včetně vydatné snídaně na cca 400 Kč (310Zl za pokoj). Navíc je tento hotel jen desítky kroků od Státního muzea, tedy tábora Auschwitz I. Je dobré si ubytování předem zarezervovat, jelikož hotel bývá v hlavní sezóně často plný. Nezapomeňte si vytisknout mapu města, pokud přijedete v noci, bude se vám hodit. Cesta z nádraží není komplikovaná, ale projdete se necelý kilometr po hlavní silnici, avšak na periferii města.

Peníze

Polskou měnou je polský zlotý (PLN), přičemž kurz odpovídá 1 PLN = cca 6 Kč. Ceny za jídlo a pití prakticky shodují s cenami v České republice.

Závěrem

Návštěva Osvětimi je specifická, je to zcela něco jiného než výlet za památkami typu hradu nebo zámku či prohlídky města. Bude tu na vás mnohem více dýchat atmosféra minulosti a to tím intenzivněji, čím více si budete uvědomovat a poznávat, jaké hrůzy se tu odehrávaly…

Pokud si zvolíte dopravu vlakem, ubytování v hotelu Olecki a v Osvětimi se nezdržíte více jak jednu noc (na prohlídku obou táborů bohatě stačí celý jeden den), nezaplatíte za tento výlet více jak 3000 Kč. Kdo se zajímá o tématiku koncentračních táborů více nebo by se rád dozvěděl všechny historické podrobnosti, tomu určitě doporučujeme připlatit si za průvodce.

Text a foto: J. Štantejský a J. Chaloupka  

zpět