Punkevní jeskyně: zážitek na suchu i vodě

V horním patře jsou rozsáhlé prostory s bohatou krápníkovou výzdobou.

Toto patro je starší a dnes již suché.

Charakteristické prvky: velké podzemní prostory, dominující Tunelová chodba a dómy s krápníkovou výzdobou, které jsou propojeny starými, zčásti již zanesenými, říčními chodbami.

Spodním patrem proudí aktivní tok Punkvy, která přitéká z Amatérské jeskyně a vychází na povrch v místě, které se nazývá Výtok Punkvy.

Patro je tvořeno souborem zaplavených síní a chodeb, od sebe oddělených až 50 metrů hlubokými zatopenými brázdami (sifony), jimiž protéká Punkva ve směru od Dolního jezírka v Macoše, do výtoku v Punkevním žlebu. Vodní dómy jsou dnes propojeny do souvislé vodní cesty, jejíž stálá a dostatečná hladina je regulována stavidlovým zařízením.

Prvky výzdoby spodního patra:

- sněhobílé sintrové náteky, kaskády s mohutnými stalagmity a stalaktity

- stalaktitové záclony a spousta stalaktitových brček - při objevení dosahovala délky až 1 metr

Zpřístupněná trasa se skládá ze suché a vodní části, vede nejprve přes Stalagmitovou chodbu do Zadního dómu, kde se nacházejí stalagmity (Váza a Trpaslík) se zajímavě zarovnanými vrcholky od padajících kapek z vysokých komínů.

Zadní dóm pokračuje do malého dómu U Anděla, který je pojmenován podle sloupovitého stalagnátu s bočními sintrovými náteky, připomínající andělská křídla.

Vodní plavba začíná pod Macochou na Mrtvém pramenu, po několika desítkách metrů jede člun okolo vodní propasti Čtyřicítky, což je zatopený kaňon (sifon), ze kterého vyvěrá Punkva.

Kritickým místem celého systému tak zvaných Skleněných dómů je Divoký dóm. V době záplav se voda v Divokém dómu zvedá o 6 až 7 metrů a dále odtéká přes Masarykův dóm do podzemního toku Punkvy.

K dalším zajímavým úsekům patří Pohádková jezera s krápníkovou výzdobou, pod jejichž hladinou můžeme spatřit útvary nazvané Mosty a Skalní oblouky. Na posledním z Pohádkových jezer je plavba přerušena krátkou pěší prohlídkou krápníkového Masarykova dómu.

Více o jeskyních a jejich původu naleznete ZDE

Zajímavosti:

- suchá část jeskyní byla objevena v roce 1909

- od roku 1920 odkrývány vodní prostory

- obě jeskynní patra se spojují na dně propasti Macocha

- v podzemních prostorách se nachází 4 metry dlouhý stalaktit zvaný Strážce a stalagnát

  Samův sloup

- v roce 1989 objevena největší prostora - 40 metrů dlouhá Katedrála Moravského krasu,      

  jejíž stěny jsou pokryty mohutnými sintrovými vodopády, vysokými více než 20 metrů

- v celých jeskyních zimuje pouze několik netopýrů

- teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje mezi 7 až 8 °C

- délka jeskynního systému dosahuje 4 kilometrů

- celková délka zpřístupněné trasy (suchá i vodní) je 1250 metrů

Text: Tereza Flašková

Zdroj: Jeskyně (Edice Chráněná území), RNDr. Jaroslav Hromas a kolektiv