Slovinsko: Nádherné jezero a stejnojmenné městečko Bled – II. část
Ráno jsme si přispali o něco déle, protože dnes nemusíme nikam spěchat. Po probuzení jsme skočili do nejbližších potravin. Nakoupili jsme slovinské sýry, salámy, vajíčka, nějaké ovoce, zeleninu a samozřejmě místní chléb. Tak jako vždy, když někam vycestujeme, i zde jsme se snažili ochutnat co nejvíce domácích výrobků. Sýry byly opravdu znamenité. Po vydatných snídaních jsme si do batohu sbalili pár drobností, nezapomněli jsme ani na pláštěnku a vodu, protože jsme chtěli být venku až do večera a podle předpovědi to vypadalo na občasný déšť.
Bledský hrad
Již od rána byla velmi nízká oblačnost, a tak ani viditelnost nebyla tak dobrá, jak bychom si přáli. Ale plány jsme měnit nechtěli, a tak jsme se procházkovým tempem vydali k Bledskému hradu. Cestou jsme minuli krásný bílý kostel, u kterého stálo maličké infocentrum. Jako správní turisté jsme nakoukli dovnitř. A dobře jsme udělali. V zadní části se ukrývala malá promítací místnost. Právě dávali zajímavou prezentaci o přírodních krásách v okolí Bledu a jelikož venku začalo jemně mrholit, na chvilku jsme se posadili. Při odchodu nám paní darovala malé infomapy, ve kterých byly vyznačeny zajímavosti v okolí a také nás informovala, že počasí by se mělo už odpoledne umoudřit a zítra by nemělo být po dešti ani památky. Potěšilo nás to, protože jsme se na základě shlédnutí filmu rozhodli, že určitě musíme vyběhnout i trošku do okolní přírody. Ale nepředbíhejme. Dnes je naším hlavním cílem místní hrad. Venku je sice zataženo, ale prozatím pršet přestalo, a tak pokračujeme směrem k jezeru. Odtud vedou k hradu velmi zajímavé schody, které dohromady s dřevěnými sloupy, mezi nimiž jsou ocelová lanka jako zábradlí, vypadají velmi působivě. Mohutná pevnost Bledského hradu se vypíná na 130 metrů vysoké skále a patří k nejstarším svého druhu v rámci celého Slovinska. Za dobrého počasí se z nádvoří naskýtá nádherný výhled na okolí. My jsme toto štěstí bohužel neměli, a tak jsme si vychutnali aspoň výhled na jezero. Až nahoře jsme si všimli, že přímo pod hradem se na okraji jezera nachází menší přírodní koupaliště, které však bylo dnes z pochopitelných důvodů zavřeno. I když samotný hrad nepatří k největším, jeho nabídka zajímavostí je opravdu široká. Během naší návštěvy se zde konalo jakési představení pro děti. Nejprve se v dobových kostýmech na nádvoří předvedli hradní dámy a pánové během ukázky starodávných tanců a pak jsme spolu s dětmi obdivovali souboj muže proti muži. Návštěvník se po zakoupení vstupenky může po hradě volně pohybovat, pokud byste však měli zájem, můžete se zúčastnit i prohlídky s průvodcem, který vám poskytne odborný výklad. Součástí hradu je i muzeum o historickém vývoji a osídlení města Bled, historická tiskařská dílna, zajímavá bylinková galerie, hradní sklep s vínem, ve kterém si můžete vybrané víno i sami zazátkovat, nebo hradní restaurace. My jsme si po prohlídce hradu vychutnali šálek kávy a pohár místního vína v kavárně na hradním nádvoří, ze kterého se nám jako na dlani naskytl pohled na jezero a blízké okolí.
Drzá labuť na nákupech
Na kopci, na druhé straně jezera, jsme si všimli jakési dráhy. Hned jsme začali zjišťovat, co to je. Byla to bobová dráha, kterou jsme samozřejmě chtěli vyzkoušet. Počasí se začalo vylepšovat, a tak jsme pro změnu jinou cestičkou sestoupili dolů k jezeru. Cestou jsme si dali skvělý oběd na terase menší restaurace, schované mezi domky v podhradí. Opět nás mile překvapila cena, které jsme se tak trošku obávali, protože už před cestou nás známí strašili, že Slovinsko je nádherná země, avšak pro našince trošku příliš drahá. Za menu, které se skládalo z hlavního jídla a zeleninového salátu, jsme za oba celkem s nápoji zaplatili méně než 10 €. Přitom porce to byla opravdu obrovská, mnohým dámám by jistě k obědu stačil i samotný míchaný salát. Pak jsme se procházkovým tempem přesunuli k bobové dráze, která však byla z nezjištěných důvodové zavřená. Nedá se nic dělat. Adrenalin si dnes neužijeme. A tak jsme se aspoň trošku procházeli po okolí. Cestou zpět jsme se zastavili na místním tržišti, kde kromě lidí "nakupovala i drzá labuť". Ke stánkům se suvenýry se protlačovala opravdu nevychovaným způsobem. Jednu starší paní zobákem štípla do zadní části těla tak silně, že z překvapení zavýskla a vyskočila dobrých pár centimetrů do výšky. My jsme ji raději pustili pěkně před nás. Nic si nekoupila, přišla pouze okukovat, protože kabelku s penězi jsme na jejím křídle zavěšenou neviděli. My jsme si tu koupili krásnou ručně malovanou magnetku, v nedaleké kavárničce jsme si dali horkou čokoládu a příjemně unaveni jsme se přesunuli do "naší" zahrádky před domem.
Zítra chceme navštívit ostrůvek uprostřed jezera, jen jsme se stále nerozhodli, zda si půjčíme malou loďku a doveslujeme tam sami, nebo se raději necháme pohodlně odvézt převozníkem, který vozí turisty. Samozřejmě na lidský pohon, protože kromě záchranářů, nesmí nikdo na jezeře používat motorový člun.
Text a foto: O. Maňáková
Překlad: Stanislava Waniová
Diskuze u článku (0) |
Vložit nový příspěvek