SR, Bratislava: Horský park - přírodní oáza klidu uprostřed města

Ani Bratislavané a návštěvníci hlavního města Slovenska nemusí chodit za přírodou daleko. Kromě příměstské rekreační zóny v bratislavském lesoparku (více se dočtete ZDE), mohou navštívit nejeden městský park. Mezi nejoblíbenější rozhodně patří Medická zahrada, situovaná téměř v úplném centru historického jádra města, nebo také Sad Janka Krále, nacházející se na pravém břehu Dunaje, který patří k nejstarším parkům ve střední Evropě.

My jsme se však dnes rozhodli navštívit Horský park, který je na rozdíl od jiných parků jedinečný tím, že přesto, že se nachází prakticky ve středu města, dodnes disponuje téměř nedotčeným přírodním prostředím a původní faunou i flórou. Zajímavostí tohoto parku, který v podstatě vznikl úpravou již existujícího lesního přírodního společenství, je fakt, že stále na první pohled připomíná spíše lesík, než upravený městský park.

Nakoukněmě do historie

Dějiny Horského parku se začaly psát v roce 1868 zásluhou tehdejšího starosty města Henricha Justiho. Jeho památník, který nechalo postavit město v r. 1908 je spolu s odpočinkovou terasou ještě i dnes přirozeným centrem celého parku. Ve stručnosti se dá říci, že Horský park vznikl jednoduchým upravením již stávajícího lesního prostředí. To bylo doplněno nejen o nové výsadby, ale zejména o tvorbu průhledů, čili jakési estetické prořídnutí porostů. Postupně zde proběhlo osazení laviček, postavení altánků, vybudování přístupových cest a příjemných chodníčků, a v minulosti zde dokonce fungoval domeček pro strážce parku nebo oblíbené dětské hřiště. Samozřejmě nemůžeme zapomínat ani na životodárnou vodu. K zavlažování sloužily až dvě studny. Opomenout bychom neměli ani další drobné stavby. Vzpomeňme například gloriet, malý pavilon se zalomenými lavičkami, či kovovou rozhlednu na Murmanské vyvýšenině. V roce 1907 přibyly díky Městskému okrašlovacímu spolku kulaté lavičky, z nichž některé jsou zachovány až dodnes. Nezapomínalo se ani na zvířata, která zde žila, a tak se zde vybudovala krmítka a ptačí budky. Původní dubové a bukové porosty s příměsí jedlých kaštanů a několika borovic byly později doplněny o mnoho nových druhů dřevin, jako například skupiny tisů, lip, platanů, ba dokonce přibylo i ginko či různé cizokrajné jehličnany.

Co tu na nás čeká dnes?

V současnosti se rozloha parku stabilizovala zhruba na ploše 22 hektarů. Členitost terénu, jehož nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 185 až 260 metrů, ale také rozdílná sluneční expozice, či jiné specifické přírodní poměry, dělají tento městský park mimořádně zajímavým. Kromě památníku Justiho zde můžete narazit i na pomník významného botanika J. A. Bäumlera, který stejně tak pochází od sochaře Aloise Rigeleho. I dnes se můžete v Horském parku nerušeně procházet, venčit své čtyřnohé miláčky, nebo vzít děti do lesa, přičemž jsem přesvědčena, že se zde do sytosti vyřádí. Vždyť i my se sestrou máme odsud jen ty nejkrásnější vzpomínky. V zimě jsme sem chodili s rodiči sáňkovat, v létě zase na krásné vycházky s kamarády ze školky, které byly plné dětského smíchu.

Dodnes si můžete v Horském parku odpočinout na lavičkách, z nichž mnohé prošly rekonstrukcí nebo byly nově osazeny. Příjemně si můžete posedět i v historické hájovně, která se zejména v posledních letech těší mimořádné oblibě. Kromě kavárničky zde najdete i Nadaci Horský park, která se výrazně zasazuje o ochranu a smysluplné využívání Horského parku a která v Komunitním centru Hájovna nabízí zahradu s dětským hřištěm, nebo možnost seznámit se s živými zvířátky. Pravidelně se v těchto prostorách konají také různé kulturní, charitativní, společenské či jiné pro občany prospěšné akce. Pokud sem náhodou zavítáte, rozhodně se tu na chvilku zastavte. Kromě skvělé kávy stojí za to ochutnat i některé z domácích koláčků, přičemž osobně dávám přednost bratislavským rohlíkům, které chutnají opravdu jako od babičky. Za zmínku stojí i Galerie Horský park, jenž se zaměřuje na vystavování velkorozměrových exteriérových soch a která je situována jen na skok od 130leté myslivny. Na závěr mi nedá nevzpomenout Edukační chodník, který byl v Horském parku slavnostně otevřen ani ne před rokem.

Text a foto: O. Maňáková

Překlad: Stanislava Waniová