SR, cyklovýlet: přírodní rezervace Šúr – Bratislava

Na ploše 655 hektarů se nalézá jedinečné společenství vzácných rostlinných a živočišných druhů. Z cyklostezky Jurava bylo hned několik odboček do rezervace. Jednu z nich jsme využili a ocitli se v příjemném stínu lesa. Všude kolem byla cítit vlhkost, která byla důsledkem výskytu rašelinišť, mokřadů a vodních ploch. Ty jsou pozůstatkem prohlubně, která zde vznikla vlivem tektonických činností zhruba před deseti tisíci lety. Tato prohlubeň se naplnila vodou, což způsobilo vznik jezera, ale ne obyčejného. Jezero bylo velmi mělké, a tak se poměrně rychle zanášelo a vznikal tak ideální podklad pro rostliny. Zakrátko se vytvořila bažina, která sloužila i jako zásobárna vody a přitahovala velkou část zvířecí říše.

Postupně od středověku začalo vysušování této oblasti pro účely zemědělství. V letech 1941 až 1943 Šúr skoro úplně vyschl, naštěstí vlivem aktivních lidí se podařilo jeho podstatnou část zachránit a je tak posledním původním slatinno-bažinatým biotopem olšového lesa ve střední Evropě. Díky tomuto byl Jurský Šúr zařazen i na seznam ramsarských lokalit mezinárodního významu.

Při projíždění lesními cestičkami jsme narazili na dřevěnou kapli s lavičkami, na Biologickou stanici Šúr, kterou využívá katedra ekologie Přírodovědecké fakulty UK, velký rybník, kde se koupali místní, a také na naučnou stezku. Tu jsme však nenavštívili, protože čas plynul rychle a před námi byl ještě velký kus cesty. Od vstupu do naučné stezky u tzv. Fanglovského potoka vedla cesta směrem k obci Svatý Jur.

Ani jsme se nenadáli a ocitli jsme se v obci ležící na úpatí Malých Karpat, která je známá hlavně vinařstvím. Od Bratislavy je vzdálená přibližně 14 kilometrů. Nachází se zde gotický kostel, městské opevnění, Pálfiovský zámeček, ale i zřícenina hradu Bílý Kámen. Tak historicky a památkami bohatá obec si zaslouží mít samostatný článek, a proto její prohlídku absolvujeme někdy jindy.

Po příjezdu do centra Svatého Juru jsme si krátce odpočinuli a vydali se dále směrem do Bratislavy. Cestou pod vinicemi jsme míjeli nově zrekonstruovaný Pustý kostelík, později úžasné vinohrady, až jsme dorazili k tramvajové točně v městské části Bratislavy – Rači. Tato kdysi samostatná obec si dodnes zachovává vinařské tradice. Ty se projevují pěstováním a zpracováním vína či různými akcemi, které se zde během roku odehrávají. Nejvýznamnější památkou Rače je farní kostel sv. Filipa a Jakuba.

Než jsme vjeli do Rače, byla cyklostezka víceméně určena pouze pro cyklisty, ale v městské části se stala součástí dopravních komunikací, a proto naše pozornost zákonitě stoupla. Přibližně v polovině Rače nás tatáž cyklostezka zavedla na cestičku vedoucí za městskou zástavbou, která byla příjemným zpestřením. Asi po 40 minutách jsme se dostali do centra města, odkud to už bylo jen kousek do Petržalky. K přejezdu přes Dunaj jsme využili most Apollo, který v těchto dnech oslavuje 10. výročí.

Cykloden začínající v Petržalce, vedoucí přes bratislavské letiště, Památník M. R. Štefánika, Ivanku pri Dunaji, přírodní rezervaci Šúr, Svatý Jur, Raču, Staré město a končící opět v Petržalce, byl středně náročný. Hlavně, když na slunci teploty místy překračovaly 35 °C. Přesto jsme si to užili a tuto trasu vám vřele doporučujeme.

GPS: 48°13'44.0"N 17°12'12.8"E  (rezervace Šúr)

GPS: 48°15'13.2"N 17°12'50.0"E (Svatý Jur)

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová