SR, Nitra V. – Nitranský hradní komplex II.

Tvář známá celému Slovensku nejen z pohlednic a propagačních materiálů města, ale také z lahví piva, které se v současné době už v Nitře nevyrábí. I tak nějak by se dal charakterizovat Corgoň. Ale ve skutečnosti je to socha Atlanta, který podpírá budovu Kluchova paláce. S tímto typem sochy se spojují legendy. Ta v Nitře vypovídá o kováři, který zachránil město před nepřítelem. Pokud se dotknete jeho palce na noze, přinese vám to štěstí - ať už při zkoušce ve škole, nebo v životě. My jsme nic neriskovali a dotkli jsme se nejen palce, ale i celé nohy.

Postupně jsme opustili malebné Pribinovo náměstí. Cesta směřovala nahoru a nabízela pohled na panorama města. Zakrátko nás mezi zelení upoutal impozantní mariánský morový sloup, nebo spíše sousoší. Jeho vznik se datuje do roku 1750 a dokumentuje ukončení pustošivé morové epidemie, která Nitru postihla v roce 1749. Sloup dal postavit biskup I. Esterházy. Toto umělecké dílo nás uchvátilo svou velkolepostí, různými složitými výklenky, reliéfy, sochami a plastikami. Některé z nich byly i pozlacené. Ne nadarmo patří tento morový sloup mezi nejvzácnější na Slovensku. Podobný sloup jsme při našich toulkách světem viděli jen v rakouském Hainburgu.

Ani ne za minutu jsme už kráčeli po kamenném mostě k vstupní bráně do národní kulturní památky Nitranský hrad, který je považován za symbol Slováků. Byl osídlen již v době kamenné, stal se významným hradištěm Velkomoravské říše, byl sídlem knížete Pribiny a Svatopluka nebo nejstarším biskupstvím. Úplně první písemná zpráva pochází z roku 871 a zmiňuje se v ní stavební činnost knížete Pribiny. Jeho historii zachycuje i doba, kdy tu vládl kníže Svatopluk nebo působili svatý Cyril a Metoděj.

Po pádu Velké Moravy počátkem 10. století byl dočasně nefunkční. Přibližně za 70 let se obnovuje sakrální architektura a stává se dokonce sídlem královského komitétu. V průběhu 12. až 18. století se buduje do podoby, jakou známe dnes. Vzniká i jeho nejrozsáhlejší kamenná stavba, a to biskupská katedrála sv. Emeráma, Andreje-Svorada a Beňadika. V prostorách hradu vznikají i vinné sklepy a další funkční prostory.

Ještě před samotným vstupem do Nitranského hradu musíme zmínit, že hrad čelil během své historie několika nepřátelským nájezdům. Dobývali ho Tataři, vojska Matúše Čáka Trenčanského, Turci a v neposlední řadě i Němci, kteří během druhé světové války město bombardovali. Naštěstí ani jedna ze jmenovaných událostí nám v současnosti nezmařila možnost obdivovat jeho krásu a jedinečnost.

Hned u vstupu nás vítaly informační panely, vypovídající o historii hradu a jeho částech. Za vstupem se nacházela pokladna a prodejna suvenýrů. Po zakoupení vstupenek jsme se ocitli na prvním nádvoří, kde sídlil Diecézní soud, nacházela se kavárnička s terasou, schody ke katedrále a cestičky do dalších částí hradu.

Obhlídku jednotlivých objektů, které Nitranský hrad ukrývá, si projdeme ale až za týden.

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová