SR: Svit – Baťovo městečko I.

Článek vám přináší:

Než jsme se vydali na procházku po malebném městečku, otevřeli jsme si knížku o historii této obce a začetli se do jejího krátkého, ale zato poutavého životního příběhu. Dozvěděli jsme se, že o vznik městečka Svit se postarala obuvnická společnost Baťa ze Zlína, v čele s legendárním Tomášem Baťou, která skoupila pozemky v Podtatranské kotlině od obce Velká.

Jejím cílem bylo založení nového podniku na výrobu viskózních vláken. Právě od této továrny se údajně odvodil i název městečka Svit - Slovenská Viskózní Továrna. Zajímavé byly i podmínky prodeje pozemků. Tou nejzajímavější byl požadavek zaměstnávat především občany z obce Velká. Dalším například bylo, že kancelář závodu musí být vždy pouze na území obce Velká.

Po odprodeji pozemků a výstavbě továrny nastala i hromadná výstavba rodinných domů. V únoru 1936 byl závod uveden do provozu s 90 pracovníky a už koncem téhož roku zaměstnával podnik 530 zaměstnanců. Čím více se továrna rozšiřovala, tím byla dostavba bytů pro zaměstnance rozsáhlejší. S rozmachem továrny se stupňovaly i požadavky na dodávání energie a dopravní infrastrukturu. To mělo za následek například pokusnou těžbu uhlí v někdejším katastru obce Štrba, kde se celkově vytěžilo 1000 tun uhlí, nebo vybudování kolejiště.

Vzestup a samostatnost

V roce 1937 začaly na základě požadavků obyvatelstva žijícího v okolí továrny vznikat první školy a vybudovalo se i provizorní kino. Do roku 1941 bylo vybudováno fotbalové hřiště, obchodní dům, internáty a další společensko-kulturní budovy. Do začátku druhé světové války zastavovali ve Svitu i rychlíky nebo zajímavá autobusová linka Vídeň - Krakov.

Během několikaleté války se zde sváděly tuhé boje, které naštěstí vedly k osvobození města. V roce 1945 se v obci zastavil i prezident Dr. Eduard Beneš, netušíc, že ho obec o rok později požádá o čestné občanství, už jako samostatné městečko. Osamostatnění proběhlo přesně 4. června 1946.

Do roku 1950 se uskutečnily různé stavební úpravy města, které ho měly zatraktivnit a zároveň zabezpečit před nevyzpytatelným řáděním přírody. Nejvýraznějším takovým prvkem se stala přestavba koryta řeky Poprad, která byla vkusně vyregulováná pod úbočí pohoří Baba.

Dále následovala neutuchající výstavba budov a zlepšení životních podmínek obyvatel, vše pod patronací závodu, který se právě v tomto období rozšiřoval o závod Chemosvit, zabývající se výrobou chemických a strojírenských materiálů. Později vzniká, resp. pokračuje v tradici výroby pletařských výrobků neméně známý závod Tatrasvit. Za zmínku stojí i potravinářský průmysl, který dělal a stále dělá městu dobré jméno i za hranicemi regionu.

Vybaveni  takovýmto množstvím informací jsme se vydali na procházku ulicemi a uličkami tohoto "Baťovského městečka". Na každém kroku nás provázely tzv. "Baťovské cihlové domy", natrefili jsme na jednu zajímavou stezku  a dostali jsme se i ke známé cyklotrase. Ale o tom si povíme až za týden.

GPS: 49°03'40.5"N 20°11'55.0"E

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová