SR, Trenčianské Teplice – jedinečné lázeňské městečko II

Začali jsme u kostela sv. Štěpána Krále, odkud jsme pokračovali směrem k lázeňskému parku. Po obou stranách pěší zóny se nachází ubytovací, restaurační a lázeňská zařízení, která sídlí převážně ve velmi pěkně zrekonstruovaných stavbách. Větší dlážděné plochy dotvářejí kavárenské terasy, množství laviček, malé pódium, obrovské květináče s palmami či zvláštní černá fontána ve tvaru kvádru. Na lampách visí květiny, všude je čisto a po stranách, kde není zástavba, jsou vytvořeny malé zelené parčíky pro odpočinek.

Kousek dál jsme natrefili na „královskou“ žábu, která chrlila vodu z úst a osvěžovala tak okolí. Hned u ní se nachází pitný léčivý pramen Ifigenie, který má příznivý vliv na lidský organismus, což jsme si také malou ochutnávkou ověřili.

Velkým překvapením byl pro nás bazén Grand, nacházející se v srdci pěší zóny. Je od ní oddělen jen malým plotem. Najednou jsme se cítili jako v nějakém přímořském letovisku. Délka bazénu je 25 a šířka 10 metrů. Přestože je pod širým nebem, je přístupný celoročně a teplota vody v něm dosahuje 28–31 °C. Na protější straně je prodejna léčebných procedur místních lázní.

Ze široké nabídky léčebných procedur nás hlavně zajímala přírodní sirná termální voda. K jejímu vyzkoušení si můžete zvolit například koupel Sina, která patří k nejoblíbenějším v lázních. Samozřejmě v nabídce jsou i bazény MUDr. Čapka – PI – III nebo vanové koupele.

Dále nás zaujala budova nazývaná Zámeček. Na první pohled nám vůbec tento účel nepřipomínala, avšak když jsme se dozvěděli, že za její výstavbou stál hrabě Illesházy, naše pochybnosti se ztratily. V prostorách se v současnosti nachází ředitelství lázní a zařízení sloužící lázeňským hostům.

Po neplánovaném odbočení z pěší zóny jsme natrefili na sice rozpadající se, zato velkolepou budovu Machnáč. Jedná se o funkcionalistický skvost připomínající parník z dílny architekta Jaromír Krejcara, který od roku 1932 sloužil jako léčebný dům. Bohužel v současnosti chátrá a ten pohled je dost tristní, proto jsme si pořídili pár fotek a vrátili se zpět na pěší zónu.

Jaké by to bylo lázeňské město bez oplatek? Trenčianské Teplice nezklamaly. Na výběr jsme měli všelijaké druhy, ale zcela určitě pro nás ty nejlepší nebyly balené, ale přímo na místě upečené. Narazili jsme také na pamětní tabuli, kde se psalo, že v rámci významného působení lázeňského lékaře MUDr. Antonína Čapka ho přicházely navštěvovat jeho děti – Helena, Josef a Karel. A právě legendární literární tvůrce Karel Čapek zde napsal díla Loupežník, Továrna na absolutno, R.U.R. nebo první kapitoly románu Krakatit. Snad toto je největším důkazem krásy lázeňského městečka a obyvatel v něm.

V nejbližší době navštívíme unikátní Hamman, vily v okolí nebo nádherný lázeňský park, proto přijměte naše pozvání k četbě i za týden.

GPS: 48°54'33.9"N 18°10'17.2"E

Text a foto: Oskár Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová