Ukrajina: Kyjevsko-pečerská lavra - impozantní odkaz Kyjevské Rusi I.

Kyjevsko-pečerská lavra je unikátní klášterní celek, který byl zanesen organizací UNESCO do seznamu památek světového kulturního dědictví. Nachází se v Kyjevě a jedná se o pravoslavný mužský klášter, který je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších klášterů v oblasti Kyjevské Rusi. Celek je tvořen nadzemní částí (náboženské stavby) a podzemní částí (jeskyně).

Začátky Kyjevsko-pečerské lavry sahají do roku 1051, když se mnich Antonij ubytoval v jeskyni ve svahu hory. Brzy se k němu připojili další stejně smýšlející mniši, kteří začali jeskyně rozšiřovat a později, když už podzemní jeskyně nestačily, začali stavět první nadzemní stavby. Klášter byl pojmenován podle: pečera – jeskyně a lavra označuje status kláštera, který získávaly velké a významné kláštery svou rozsáhlostí, připomínající spíše menší městečka s uličkami (v překladu z řeckého „lavra“ – ulice).  

Klášter se stavěl po mnoho století. Knížata a bojaři podporovali mnichy, darovali jim zlato, stříbro a půdu s rolníky. V 11. - 12. století byl postaven Uspenský chrám, kostel Jana Křtitele, Kostel nad branou svaté Trojice, kostel Spásy na Berestově, Trapeznaya palata (refektář – jídelna mnichů) a celý areál kláštera byl obehnán kamennou zdí o šířce přibližně 2 metrů.

V roce 1240 do Kyjeva vtrhly mongolské hordy chána Bátú a klášter byl velice poškozen. K jeho dalšímu ničení došlo během vpádu krymského chána Mengli-Gyreja do Kyjeva.   

Klášter hrál významnou úlohu v rozvoji ukrajinské kultury – podobu chrámu zdokonalovalo mistrovství architektů a malířů a byla zde založena také první tiskárna na Rusi. V lavře žili a pracovali známí letopisci, spisovatelé, vědci, malíři, lékaři nebo vydavatelé. Právě zde letopisec Nestor napsal „Pověst vremennych let“ – hlavní zdroj současných poznatků o Kyjevské Rusi.

Po velkém požáru v roce 1718 začala rekonstrukce zničených budov a výstavba nových. Díky tomu se v polovině 18. století stala Kyjevsko-pečerská lavra velkým klášterem s plochou téměř 30 ha. Všichni ruští panovníci věnovali lavře velkou pozornost – Petr Veliký, Kateřina a také Mikuláš II., kteří lavru navštěvovali a darovali mnichům zlaté kříže, svítilny či dokonce desky náboženských knih poseté diamanty. Po revoluci roku 1917 se k moci dostali komunisté a zkonfiskovali veškerý klášterní majetek. Samotný klášter zavřeli a za nějaký čas zde otevřeli muzeum. Během druhé světové války, v roce 1941, byl Uspenský chrám vyhozen do povětří a dodnes se neví, kdo byl aktérem – zda Němci nebo odbojáři.

V současnosti je na území památkové rezervace velké 28 ha rozmístěno 122 architekturních památek z období 11. - 18. století. Území lavry je rozděleno na dvě části – Horní a Dolní. Horní lavra je národní historicko-kulturní památka a v Dolní lavře se nachází mužský klášter.

Jeskyně Kyjevsko-pečerské lavry představují systém podzemních chodeb, které se skládají ze dvou částí – blízkých a dalekých. Ze začátku žili v jeskyních mniši, kteří zde později pohřbívali zemřelé, mezi kterými je mimo jiné pochován i letopisec Nestor. V některých podzemních kobkách žili mniši poustevníci, kteří zasvětili celý život modlitbám. Ve zdech jeskynních chodeb zůstala dochovaná okénka, přes která se podávalo jídlo a pití.

Příště: Kyjevsko-pečerská lavra - impozantní odkaz Kyjevské Rusi II.

Text/foto: Maxim Kucer