Víte, že? Vyšší Brod - Opatská stezka

Když už se jednou dostaneme do Vyššího Brodu, klidného městečka v údolí středního toku Vltavy, které ožívá především během letní vodácké sezóny, tak náš cíl cesty povětšinou bývá zdejší kemp či známý  cisterciácký  klášter, který je hlavní dominantou Vyššího Brodu a zároveň jednou z nejvýznamnějších památek jižních Čech. Unikátní knihovna, čítající na 70 000 svazků, je svým objemem třetí největší v České republice. Mezi unikáty patří především rozsáhlá sbírka biblí ve 40 jazykových vydání, přes 200 pergamenových rukopisů a 400 inkunábulí, což je označení pro prvotisky, jakési předchůdce sériového knihtisku. Každý svitek je pak unikum. Klášter byl založen na popud Voka I. z Rožmberka roku 1259. Tomuto nejvýznamnějšímu jihočeskému rodu taktéž klášter sloužil jako tzv. nekropole, tedy místo posledního odpočinku – hřbitov po celých 10 generací až do roku 1611, kdy zde byl pochován známý Petr Vok z Rožmberka.

Dominantou a ústředním bodem celého kláštera je pak kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14.století, který je spolu s ostatními prostory, knihovnami, chodbami, obrazárnou a sály hojně navštěvován zejména zahraničními turisty. Osudy kláštera a jeho obyvatel jsou jistě zajímavou kapitolou historie tohoto města, ale té se budeme možná věnovat jindy. Dnes se podíváme na jinou vyšebrodskou zajímavost, která však s klášterem přímo souvisí.

Podél umělého kanálu, zásobujícího klášter vodou z okolních lesů a potoků, vede dnes naučná stezka, jejíž návštěvu vřele doporučuji. Pakliže jste vodáci či jen Brodem projíždíte, zkuste si najít půl druhé hodiny čas a vyrazte do malebné rokliny Menší Vltavice, lesní bystřiny napájející klášterní kanál.

Naučná Opatská stezka začíná jen několik metrů od horní klášterní brány a po mírném stoupání vás zavede k ústí umělého kanálu, odkud již prakticky neznatelně stoupá do strání podél M. Vltavice pod klenbou 200 let starého smíšeného lesa. Po zhruba 1,5 kilometrech nenáročné chůze po dobře značené naučné stezce, která v jednom směru kopíruje žlutou značku Klubu Českých turistů, vás čeká asi nejzajímavější část cesty a zároveň její nejvyšší bod – vodopády Sv. Wolfganga. Nejedná se však přímo o jinak známé horské vodopády a nečekejte ani proudy vody padajících vod z převýšením několika metrů. Vodopády Sv. Wolfganga jsou spíše větší peřejí, která však krásně zapadá do malebné lesní atmosféry. Občasný výskyt raků kamenáčů svědčí o kvalitě zdejší vody i prostředí. Od vodopádů, nad nimiž se nachází také poutní místo Maria Rast, již stezka opět klesá zpět do Vyššího Brodu. Po cestě se pak nachází stavení, které od 15. do počátku 20. století sloužilo jako železný hamr. Jen několik desítek metrů pod ním je ve stráni zasazen pozoruhodný kamenný pilíř, původní těleso městského lomu z druhé poloviny 19. století, který zásoboval opracovanými žulovými kvádry Vyšší Brod i jeho okolí. Odtud je to už do města co by kamenem dohodil a kdyby vás cesta přeci jen zmohla, zkuste ochutnat chladnou vodu z nedaleké studánky, nacházející se na protější stráni, k niž vede také značená stezka.

V údolí potoka Menší Vltavice to v nedávné historii opravdu žilo, voda poháněla hamry, napájela kamenný lom i klášter. Dnes se sem opět lidé vrací, aby si připomněli něco málo z naší historie, či si jen krátkou vycházkou ukrátili chvíle před vyplutím.

Text a foto: Jan Chaloupka