Východní Slovensko: Hrad Krásná Hôrka

Historie

Uprostřed Gemerské země se nad obcí Krásnohorské Podhradí tyčí jeden z mála téměř kompletně dochovaných hradů, který je díky umělecko-historickému dědictví lákadlem pro návštěvníky z celého světa. Jeho základy sahají do raného středověku, kdy začal rod Ákošovců rozprodávat majetek rodům Batizovců a Máriássyovců a ti začali jako první stavět hrad. Samozřejmě nelze hovořit o hradu, jaký známe dnes, protože šlo o opevněnou obytnou gotickou věž na samém vrcholu vápencové skály zvanou také donjon.

Rod Ákošovců později označován jako rod Bebekovců zjistil, že prodané majetky měly mnohem vyšší hodnotu, především kvůli nerostnému bohatství nacházející se v okolí hradu. Začali se tedy soudit o navrácení Krásné Hôrky s rodem Máriássyovců. Spor trval několik desetiletí, ale výsledkem bylo v roce 1352 definitivní získání panství rodem Bebekovců, který rozšiřoval a přebudovával hrad dlouhých 300 let. V 16. století František Bebek významnou měrou zmodernizoval tuto pevnost, a to hlavně z důvodu potřeby a obav tureckých nájezdů, a to tak, že vybudoval nový fortifikační (opevňovací) systém: opevnění půdorysu nepravidelného trojúhelníku s třemi mohutnými nárožními baštami. Krátce po této přestavbě se začala tradovat legenda o krutosti hradního pána, který dal shazovat zvony z věží kostelů a následně z nich odlévat děla. Pravdivost této legendy potvrzuje největší sbírka původních bronzových děl v rámci Slovenska v Muzeu Betliar. Krutost Františka Bebeka se potvrdila i při zajetí a popravení protestantského kazatele Ondřeje Fischera. Tímto činem si chtěl vylepšit své jméno v očích katolické církve, v té době ohrožované reformačním hnutím. Františkova zákeřnost se projevila i při odhalení falešné mincovny, kdy se samotný "spolupenězokazec" Bebek postaral o rychlé popravení svého "partnera", hradního kapitána muránského hradu Matěje Base. V roce 1556 bojoval s pomocí tureckých vojsk proti císaři a stal se i obhájcem evangelíků, a to se mu stalo osudným. Vyhlásili ho za vlastizrádce, zbavili ho majetků a pravděpodobně v roce 1558 i zavraždili.

Následně se hrad dostal pod správu císařského dvora. Zajímavé je, že za osm let vystřídal sedm pánů. Jedním z posledních byl Petr I. Andrássy, první Andrássy na Krásné Hôrce a na Gemeru vůbec. Nastala 400letá vláda vlivného rodu, který se nesnažil výrazně měnit pevnost, spíše ji "obohacovat" o další paláce. V 17. století byl postaven střední hrad, který měl pravděpodobně reprezentační účel. V roce 1883 přivítali Andrássyovci významného hosta, romantického spisovatele Móra Jókaiho, který sbíral podklady pro svůj historický román. Toto dílo proslavilo nejen Krásnou Hôrku, ale i Levoču i mnohé historické postavy uherských dějin. Poslední přestavba hradu, která se označuje i za historickou, proběhla v sedmdesátých letech 18. století. Mohutná jihovýchodní bašta byla přebudována na bohatě zdobenou kapli se vzácným inventářem.

Začátkem 19. století už stará pevnost neposkytovala majitelům dostatečné pohodlí a proto ji opustili a přestěhovali se do nedalekých zámků. V roce 1817 po zásahu blesku hrad vyhořel, ale tehdejší majitelka hradu považovala za důležité dát tento symbol rodu opravit. Jednalo se však pouze o nejnutnější záchranu. Rod Andrássyovců definitivně opustil hrad i zemi v roce 1944 v důsledku vyvlastnění a znárodnění hradu Benešovými dekrety. Od roku 1948 byl hrad prohlášen za státní majetek a o 13 let později za národní kulturní památku.

Současnost

Protože hrad Krásná Hôrka nepodlehl válečnému ani poválečnému plenění, dochovaly se zde sbírky zbraní vystavované již v 19. století, dobové fotografie, původní hradní kuchyně, hudební salonek, pohřební kočár hraběnky Františky z roku 1904, brnění převážně ze 16. - 17. století, mimořádně vzácné renesanční křeslo, pocházející z Rimini (1450), historický nábytek, malby a množství dalších exponátů nevyčíslitelné hodnoty.

Toto vše mohli návštěvníci vidět v této unikátní pevnosti do 10. března 2012. Právě v tento den se stalo neštěstí, které mělo pro hrad katastrofální následky. Vlivem nedbalosti místních mladíků vzplál oheň, který přeskočil na dřevěnou konstrukci střechy a tím pádem došlo ke vznícení a požáru. Naštěstí se pohotovým pracovníkům muzea, dobrovolníkům a záchranným složkám podařilo zachránit více než 90% vzácného inventáře hradu a oheň uhasit. Krátce po tomto neštěstí se Slovenské národní muzeum obrátilo na lidi, instituce i organizace s prosbou o pomoc a vyhlásilo veřejnou sbírku na veřejně prospěšný účel obnovy a ochrany kulturní památky hradu Krásná Hôrka.

Veřejná sbírka proběhne na celém území Slovenské republiky od 13. března 2012 do 13. března 2013 a to poukazem dobrovolných finančních prostředků na zvláštní účet veřejné sbírky 7000 443743/8180, vedený ve Státní pokladně, přímo, poštovními poukázkami nebo převodem z účtu přispěvatele. Za sbírku odpovídá PaedDr. Rastislav Púdelka, generální ředitel Slovenského národního muzea, který předem děkuje všem za nezištnou pomoc při obnově tohoto symbolu Slovenska.

Text: Oskár Mažgút
Foto: SNM, Oskar Mažgút

Překlad: Stanislava Waniová