Vysoké Tatry: Kriváň – symbol Slovenska

Kriváň nepatří ani mezi nejvyšších 20 štítů Slovenska (je to až 27. nejvyšší vrchol na území SR). Jeho magická silueta s nápadně zakřiveným vrcholem, podle něhož je i pojmenován (od slova „krivý“ = křivý), však přitahovala pozornost básníků, malířů i běžných lidí už od pradávna. Kriváň je doslova opředen pověstmi a legendami. V minulosti byl symbolem posilujícím národní hrdost a identitu, někdy i zneužívaný na politické cíle. Jeho mohutný štít se stal symbolem slovenského národního povědomí a v roce 2005 bylo rozhodnuto, že bude zobrazen i na zadní straně slovenských euromincí s nominální hodnotou 1, 2 a 5 centů. Díky tomu mají tuto dominantu na Slovensku nejenže denně na očích – stačí otevřít peněženku, ale aspoň opticky ji poznají všude na světě, kde se platí euromincemi.

Kriváň si nemůžete splést se žádným jiným vrcholem
Pokud cestujete severní magistrálou ze západu na východ Slovenska, nemůžete si ho nevšimnout nebo dokonce splést s některým jiným tatranským štítem. Kriváň je nejzápadnější z nich a vidět ho lze už z Liptovského Mikuláše, odkud se na něj, podle mnoha jeho obdivovatelů, naskýtá nejkrásnější pohled. Fotografie Kriváně v našem článku vznikly v obci Pribylina, v níž jsme se na rutinní cestě z východu na západ Slovenska zastavili na několikahodinovou přestávku, abychom navštívili i krásný skanzen v přírodě – Muzeum liptovské dědiny.
Kriváň, tyčící se v západní části Vysokých Tater na konci dlouhého hřebene kriváňské „rázsochy“, která vybíhá z hlavního hřebene Vysokých Tater z Čubriny, byl, je a bude vyhledáván milovníky vysokohorské turistiky. Z jeho vrcholu se vějířovitě rozbíhá několik hřebenů, avšak pro turistiku jsou důležité hlavně dva, a to jižní a jihozápadní hřeben. Jižní přechází přes Daxnerovo sedlo a Malý Kriváň, níže se rozšiřuje a vytváří široký hřbet končící Nad Pavlovou. Jihozápadní prochází dvěma zjevnými vyvýšeninami – Vyšší a Nižší Priehybou – k zalesněnému Grúniku. Dodnes lze na jižních a jihozápadních svazích Kriváně rozeznat viditelné stopy po důlní činnosti z 15.-18. století. Z vrcholu Kriváně se naskytne neopakovatelný, překrásný panoramatický výhled na západní část slovenských a polských Tater a na Liptovskou kotlinu.

Významné výstupy na Kriváň

Pravděpodobně jako první na vrchol vystoupali neznámí havíři, avšak první písemně podchycenou túru na vrchol Kriváně podnikl spišskonovoveský evangelický kazatel a přírodovědec Jonáš Andrej Cirbesa se svými přáteli v roce 1772. První zaznamenaný zimní výstup, jehož se zúčastnili T. Wundt a vůdce J. Horvay, se uskutečnil v roce 1884. V průběhu dlouhé historie turistiky v Tatrách navštívilo Kriváň mnoho významných osobností, ať už to byli badatelé, přírodovědci nebo i státníci. Jako památku na výstup saského krále Fridricha Augusta II. (1840) vztyčili uherští monarchisté na štítu obelisk, který však záhy na to zničili slovenští vlastenci, účastníci tzv. národních vycházek. S myšlenkou organizovat národní výstupy na Kriváň – jako symbol svobody a národně osvobozovacího zápasu – přišel slovenský spisovatel a vydavatel Gašpar Fejérpataky-Belopotocký, který poprvé vystoupil na Kriváň se šesti přáteli 24. září 1834. Avšak tradice národních výstupů na Kriváň se naplno rozvinula až 16. srpna 1841, kdy na vrchol Kriváně vyšel Gašpar Fejérpataky-Belopotocký s Ludovítem Štúrem, Jozefem Miloslavem Hurbanem, Michalem Miloslavem Hodžou, Samem Bohdanem Hroboněm a dalšími „národovci“. Největší národní pouť, která měla doslova masový charakter, zorganizoval Štefan Marko Daxner při příležitosti přijetí Memoranda slovenského národa v roce 1861. Od roku 1955 se konají tradiční výstupy na Kriváň, věnované památce SNP (Slovenského národního povstání) a jeho hrdinů v kriváňské oblasti. Jednotlivé ročníky se vždy symbolicky váží k určitému výročí některé významné události v dějinách nebo jubileu některého ze slovenských národovců.

Přístupové trasy na vrchol

Pokud se rozhodnete pokořit tento nádherný tatranský vrchol, potřebujete si na to vyhradit celý den. Jde o celodenní náročnou vysokohorskou túru s namáhavým výstupem i náročným sestupem. Nejčastějším výchozím bodem je lokalita zvaná Tri studničky (1141 m n. m.), takže turista musí zdolat během výstupu výškové převýšení až 1354 metrů. Na rozcestí u staré hájovny TANAPu je třeba vydat se po zelené turistické značce, vedoucí serpentinami na zalesněný svah vrchu Grúnik. Dále trasa pokračuje přes Kosodrevinu a pod Priehybou se stáčí do Kriváňského žlabu, kde se v horní části napojí na modrou turistickou značku, která turisty povede od Jamského plesa až na vrchol Kriváně. Komu se podaří dostat až na vrchol, toho jednoznačně uchvátí překrásný výhled, ať už namíří svůj zrak na kteroukoliv světovou stranu. Na sestup se dá vybrat trasa výstupu nebo některá z jiných značených turistických tras. Vždy je však nutné pohybovat se pouze po vyznačených turistických stezkách!

Druhá mimořádně oblíbená turistická trasa, která vede až na vrchol majestátního Kriváně, začíná na Štrbském Plese u léčebny Solisko. Během tohoto výstupu musí turista počítat se zdoláním až 1285 výškových metrů. Jedná se rovněž o celodenní náročnou vysokohorskou túru, na níž je přísně zakázáno opustit značené chodníky z hlediska bezpečnosti. Od Soliska vede cesta po červené turistické značce. Mírným stoupáním se turista dostane k rozcestí pod Furkotskou dolinu a po červené pokračuje pod hřebenem Sedielkové kopy. Na nejbližším rozcestí dál pokračuje po červené značce, ale na dalším už musí odbočit doprava (stojí tam však za to poodejít ještě několik metrů k Jamskému plesu, které rozhodně stojí za těch pár minut navíc) a pokračovat po modré, která zdatného turistu dovede na samotný vrchol Kriváně.

Text a foto: O. Kubáčková

Překlad: Jiří Výborný