Zbrašovské aragonitové jeskyně: nebezpečná krása

Největšími podzemními jeskyněmi jsou Jurikův a Gallašův dóm, menšími pak Koblihová a Zasedací síň a o pár metrů níž se nacházejí prostory Veselé, Mramorové a Bezejmenné jeskyně. Navzájem jsou propojeny puklinovými chodbami, kterými ze stropů stoupají puklicovité a rourovité komíny, dolů vedou nehluboké propasti a kanály.

Jiné prostory, například za Křtitelnicí, Katakomby nebo Pusté jeskyně, jsou veřejnosti nepřístupné pro svou malou velikost.

Ojedinělým úkazem jsou: gejzírové stalagmity (úzký kužel vysoký 30-70cm), které vznikly hydrotermálními procesy, pásové sintry (nazývané koblihy).

Obě formy vznikaly současně z minerálů rozpuštěných v jezerech vlažných minerálních vod. Tyto formy jsou složeny z kalcitu a na jejich zbarvení působí nepatrné příměsi železa a manganu.

V Koblihové síni se na stěnách tvoří pověstný pás shluků podobný skutečným koblihám. V jeskyni U Krokodýla, v Prokopově kapli a Gallašově dómu se na stěnách tvoří ledvinité a bochníkovité útvary, jejich stáří bylo určeno mezi 84 – 109 tisíci lety.

Významným minerálem Zbrašovských jeskyní je aragonit. Největším útvarem z aragonitu je bílý keříčkovitý útvar, s jehlicemi dlouhými až 10 cm, samostatně vystupujícími ze stropu jedné z postranních chodbiček, s názvem Ježek.

V Jurkově dómu je nejbohatší aragonitový útvar -  několik metrů čtverečních stropní kulisy zvané Opona, kterou zdobí jehlice velké až 8 cm.

Plynová jezera, která se také podílejí na koncentraci oxidu uhličitého, se vyskytují v Gallašově dómu a v jeskyních: Prokopově, Tunelu, U Krokodýla, Bezejmenné a v Jeskyni smrti. Některá nižší patra jsou oxidem uhličitým zaplněna trvale. (Koncentrace CO₂ běžně dosahuje 40% objemu, přičemž 8-10% je pro člověka smrtelných).

Prvky výzdoby:

- výskyt kuželovitých stalagmitů je znám pouze ve Zbrašovských jeskyních a Hranické propasti

- dnes je v jeskyni známo 85 stalagmitů

- nejvyšší jeskynní gejzírový stalagmit měří 185 cm – Krokodýl

- nejmenší gejzírový stalagmit se nazývá Smrž a měří 11,5 cm

Více o jeskyních a jejich původu naleznete ZDE

Zajímavosti:

- jeskyně byly objeveny na přelomu roku 1912 až 1913

- zpřístupněny veřejnosti od roku 1926

- jeskyně jsou výjimečné pro svoji výplň s vysokou koncentrací CO₂

- pracovní i návštěvní režim se odvíjí od každodenního měření koncentrací CO₂

- část jeskyně byla zaplavena při povodních v roce 1997 rozvodněnou řekou Bečvou- v roce 2005 proběhla rekonstrukce návštěvní trasy

- největší dómy (Jurikův a Gallašův) jsou zpřístupněny veřejnosti

- teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje okolo 14 °C (nejteplejší jeskyně na území České republiky)

- délka jeskynního systému je 1240 metrů

- veřejnosti je zpřístupněná trasa dlouhá 375 metrů

Text: Tereza Flašková

Zdroj: Jeskyně (Edice Chráněná území), RNDr. Jaroslav Hromas a kolektiv