Tunisko je hospodářsky  značně závislé na turistice, z čehož plyne i zájem oficiálních míst zajistit maximální bezpečnost zahraničním návštěvníkům na většině svého území. Současný politický režim praktikuje maximální možnou policejní kontrolu celého území se zvláštním zaměřením na turistické oblasti. Turisté se mohou většinou obrátit na místní policii a při řešení např. krádeží mohou požádat o součinnost vedení hotelu, které vyhodnotí, které policejní složce je třeba případ oznámit a pomůže i v komunikaci (policejní zaměstnanec má většinou jen omezenou znalost cizích jazyků). Na policii je třeba si vyžádat doklad o oznámení krádeže či ztráty.

 Vzhledem k charakteru politického režimu, je třeba striktně respektovat zákaz fotografování vojenských a policejních objektů, nádraží, letišť a dalších budov označených tuniskou státní vlajkou, což platí rovněž pro prezidentský palác a hlavní sídla místních HSP, sídlo tuniské státní televize nevyjímaje. Od roku 1980 je přísně zakázáno fotografovat židovské objekty, které jsou střeženy policií; k posílení ostrahy židovských objektů došlo naposledy na jaře 2004. Je třeba respektovat zákaz vstupu do okolí těchto objektů, pokud je vyčleněn kolem nich prostor s policejní hlídkou.

 V Tunisku je třeba vzít na vědomí muslimský charakter země a přísnost náboženského směru, která zapovídá vstup nemuslimů do mešity. Během modlitby je zakázáno fotografovat věřící, a to i tehdy,  když svůj rituál provádějí mimo mešitu.

Fotografování běžných občanů ve starobylých částech měst může vyvolat konflikt, proto je třeba požádat o svolení fotografovaného.

 Přestože Tunisko patří mezi muslimské země liberálního typu, je nezbytné přizpůsobit chování a oblékání zvykům této země. To platí také pro konzumaci alkoholu mimo místa určená ke stravování.

zpět