Historie

     Oblast Turecka je jedním z nejdéle souvisle obydlených území na světě. První obyvatelé začali tento kus země osidlovat okolo roku 7000 př.n.l. Středoasijští válečníci Chetité tu kolem roku 1800 př.n.l. založili říši. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec říše byzantské. Roku 330 př.n.l. přestěhoval císař Konstantin I. Veliký hlavní město říše do nově přebudovaného antického města Byzantion a přejmenoval je na Konstantinopol, dnešní Istanbul. Toto město dobyl roku 1453 turecký kmen Osmanů, jehož moc sahala v 16. století od Dunaje až po Maroko.

     Osmanská říše zanikla v roce 1923, neboť se za 1. světové války postavila na stranu Německa a byť odrazila útok spojenců na Dardanelách, tak na Blízkém východě byla turecká vojska poražena.

Vinou tohoto válečného spojenectví přišlo Turecko o část Sýrie, Iráku a Palestiny. Nacionalisté sesadili sultána, vyhnali Řeky ze země, a Turecko se stalo republikou. Generál Mustafa Kemal přezdívaný Atatűrk byl zvolen prezidentem, a jako diktátor vládl až do roku 1938. Během této doby zavedl mnohé reformy, s úmysly tuto zemi poevropštit. Např. oddělil náboženství od politické moci, zrušil mnohoženství, zakázal mužům nosit fez, nabádal ženy aby odložily závoje, a všichni obyvatelé museli přijmout příjmení. Začala se učit latinka a hlavním městem se stala Ankara, která je z velké části Atatűrkovým dílem.

     Za 2. světové války bylo Turecko neutrální až do roku 1945, kdy vyhlásilo válku Německu, po boku Spojených států bojovalo v korejské válce a stalo se členem NATO. Od roku 1960 se armáda chopila moci v zemi třikrát. Od roku 1989 je prezident volen národním schromážděním. V současné době přetrvávají spory mezi Tureckem a Řeckem, jakožto odvěkým tureckým rivalem a to zejména kvůli nárokům na nerostné bohatství v Egejském moři. Zatím také není vyřešena otázka Kypru, který Turecko de facto z části okupuje a vztah turecké vlády ke kurdské národnostní menšině.

Foto: Wikipedia.org

zpět