ČR, Radobýl a Kamýk: tam, kde je nic a všechno - VIDEO

Anglicky mluvící by řekli „untouched“. Po česku „nedotčená“ - taková je vlnící se krajina pokrytá vysokou travou, se kterou si před bouřkou pohrává jarní vítr, osvěžená několika kopci – ne dost velkými na to, aby vzbuzovaly respekt, ale ne zas tak malými, aby je člověk přehlédl – České středohoří.

Pomine – li člověk cedule signalizující zvýšenou koncentraci čpavku v ovzduší a množství fabrik, které se svými čoudícími komíny tak trochu kazí kouzlo celého Ústeckého regionu, v krajině, kterou vytvarovala žhavá magma, si připadá  jako ve filmu.

Zemřel mlád 24 let, protože viděl Lovoš…

Nejkrásnější pohled na celé České středohoří je seshora. Jedním takovým bodem pro krásné rozhledy je kopec Radobýl, neodmyslitelně spojený s tragickým osudem Karla Hynka Máchy. Kdyby totiž tenhle nadějný mladík s hlubokou duší umělce neseděl na kopci Radobýlu, neviděl by požár, který se rozpoutal v Litoměřicích a neběžel by dolů, aby ho pomohl uhasit. Ve škole nám říkali, že upocený Mácha se do hašení zapojil až příliš obětavě. Nadýchal se od ohně horkého vzduchu, onemocněl a krátce na to zemřel na zápal plic. Zemřel ve stejný den, kdy se měl oženit. Právě na Radobýlu napsal svou poslední báseň.  

Zřícenina Kamýk – jiný pohled

Jako na dlani se nabízí Milešovka, Lovoš, Malý a Velký Bezděz, labský kaňon a taky další, pro Čechy historicky důležitý bod – hora Říp. Podobný servis nabízí turistům taky zřícenina hradu Kamýk, kterou najdete ve stejnojmenné obci nedaleko Velkých Žernosek.

Šplhat se ale nahoru k zřícenině není zrovna bezpečné. Přesto ale stojí za to se tam vypravit. K troskám vás dovede modrá značka, ale taky několik prudších zkratek plných kořenů a nestabilního terénu. Uzounká cestička vás provede kolem strmého a ničím nechráněného srázu a konečně i tehdejšího hradu, jehož majitel byl mimo dalších i Jan Lucemburský, velikán českých dějin a otec Karla IV. Když tedy nikam nezahučíte, hrad Kamýk vám odkryje zase trochu jiný pohled na České středohoří – uvidíte třeba hrad Hazmburk nebo Radobýl, z jedné strany osekaný, to kvůli těžbě kamene. Nutno ale dodat, že nahoře nenajdete zhola nic. Právě v tom je magie tohoto místa. K rozjímání a filosofování je tohle místo ideální.

Když se trochu rozkoukáte, můžete ale i v troskách objevit mnohé. Třeba zbytky věží, obytné části nebo obvodové hradby, uzounkou bránu nebo sklepy. Na nevelké skále bylo potřeba využít každého decimetru. O pohodlí by se ale asi hovořit nedalo, o bezpečí vlastně také ne. Spíš o takové dobře opevněné rozhledně. Historikové dávají Kamýk do souvislosti s hradem Střekov v Ústí nad Labem – oba hrady vznikly ve stejné době, oba trčí na skále, oba jsou na bývalé obchodní cestě do Saska a každý z nich střeží jednu stranu Labe, byť Kamýk je od Labe podstatně dál.

Text/foto/video: Klára Svobodová